Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Konečně je ráno! Na oblohu pomalu stoupá zlatý kruh paprsků a ptáčci zpěvem pomalu začínají probouzet své lidské sousedy. Nacházím se na chatě mých prarodičů v Kamenci, kde jsem si oblíbila místo pod přerostlou a košatou jabloní. V rozporu s velikostí na ní rostou téměř zakrslá jablka a občas na vás i nějaké spadne. Hned když mě dlouhé prsty slunečních paprsků probudí, stěhuji stůl z předsíně pod moji oblíbenou jabloň. Je to vlastně obyčejný strom, který u naši chaty trčí ze země už mnoho a mnoho let.
Kachličky v chatě skřípou jako o život, protože si stěhuji oblíbený nábytek pod voňavou jabloň. Konečně už sedím pod mou jabloní, která mě obklopuje svými dlouhými větvemi. Mravenci se přišli nasnídat. Ze země si jako vojáci razí cestičku k chutnému rohlíku se sýrem. Začínají porušovat gravitační zákony a šplhají po kolmé noze stolu. Protože samozřejmě nechci, aby mi svačinku snědli, na chvíli se oddaluji (i se svačinou) od mého oblíbeného místa. Velitel malých černých potvůrek zavelel hledat potravu někde jinde a já konečně mohu nerušeně pozorovat přírodu v rozkvětu. Protože je jaro, tak i má jabloň kvete. Je krásně růžová a na každý květ opakovaně přilétají stovky včel. Kousek opodál bublá potůček, ve kterém plavou krásně zbarvení pstruzi. Podél potůčku dědeček zasadil vrby, které se pomalu dostávají do jarní pohody. Je cítit krásná vůně přírody.