Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je jaro. Zvířata se probouzejí z dlouhého zimního spánku. Na holých větvičkách stromů se objevují první zelené lístky. Krajinu brzy zalehne měkká zelená přikrývka. Květiny se derou na povrch, aby se staly ozdobami jarní přírody. Na lákavě vonící květy si tu a tam sedne překrásný motýl. Za chvíli poletí o kousek dál. Všechno ožívá a raduje se z krásné nespoutané přírody.

V horkých letních dnech se zvířata chodí zchladit k čistému průzračnému potůčku, jenž si razí klikatou cestu mýtinou. Večer je slyšet houkání sovy vydávající se na lov. Myšky se tedy raději schovají do svých nor. Rostliny čekají na ranní rosu, aby jim dodala tolik potřebnou vodu.

Příroda hraje všemi barvami. Zelené listy se mění na oranžové, hnědé, žluté a červené. Veverky netrpělivě hledají mezi spadaným listím žaludy, neboť si chtějí včas připravit zásoby na zimu. Ptáčci se loučí se svým domovem a odlétají za sluníčkem do teplých krajin. Vše se pomalu ukládá k zimnímu spánku.

Brzy se na zem snese sněhová peřina. Mezi stromy prosvítají sluneční paprsky a všechno se díky tomu nádherně třpytí. Srnky se chodí najíst ke krmelci, do něhož jim myslivec připravil dostatek sena.

Zanedlouho sníh ustoupí a nastává opět jaro, což je nejkrásnější roční období, neboť se příroda ukazuje v novém, ještě lepším světle.
Takto vyjádřil svými slovy krásu přírody Hans Christian Andersen: "Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání."