Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je krásný letní den a horké paprsky slunce se zabodávají do vyprahlé země, která jako by se již toužila zplna hrdla napít nebeské vláhy, přicházející v podobě osvěžujících kapek letního deště. Ten podle kupících se mraků na obzoru zanedlouho přijde.
Ano, je tomu skutečně tak. To, co mám na létě nejradši, přichází.

Ptáci utichli. Nejspíš hledají, kam by se ukryli, když tu pomalu začínají padat první kapky deště. Na blízké řece se objevuje stále více vlnících se koleček. Kapky bubnují do střech domů a s pleskáním dopadají na listy, které se radují z životodárné tekutiny.

Spolu s deštěm se přihnal i vítr, a tak blízký les šumí pod jeho silným náporem. Dříve vyprahlá země konečně zahání svou žízeň, všude vesele bublají malé potůčky. Nebesa povolila svá stavidla a všechna tak dlouho očekávaná voda padá v mohutných přívalech na zem.

Konečně se rytmus kapek začíná zvolňovat a těžké mraky se trhají. Trhlinami tu a tam prosvítá sluníčko. Za chvilku je z deště jen drobné mrholení. A tu, co nevidíme - duha! Slunce se spojilo s drobnými kapičkami, aby nám společně připravily tuto barevnou podívanou. Za chvíli mizí i ona. Kapky na stéblech se v záři slunečních paprsků třpytí jako diamanty. Ptáci se znovu rozezpívají a všichni vylézají ze svých úkrytů.

Je po dešti.