Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Výhled z okna mého pokoje je různorodý. V každou roční dobu vzbuzuje jiné pocity.
Začnu netradičně - ne od jara, ale od léta. To mám totiž nejradši. Když je teplo a svítí sluníčko, tak na mě okolí působí velice příjemně. Upravené záhony a posekaná tráva okolo venkovních bazénů vzbuzují zvláštní, nepopsatelný pocit a dobrou náladu, a přímo lákají vyběhnout ven.
Ale já nejdu, zůstanu stát za oknem a pozoruji pomalu měnící se krajinu, jak přichází podzim. V zahradách sice ještě zůstal lehký nádech čehosi z léta, jenomže tráva i ostatní rostliny ztratily svojí svěžest. V balkónových truhlících už odkvétají muškáty a jejich lístky se pomalu snášejí k zemi. Všechno ztrácí svoji původní barvu a začíná se červenat. A i člověk jakoby ztrácí jakousi letní jiskru, kterou měl v sobě.
A když všechno listí opadá ze stromů a keřů, zpozorujeme znaky zimy. Postupně všechno zapadá sněhem a na trávnících rozeznáme jen vyšlapané cestičky od branek k vstupním dveřím. A jak je celá zeleň pod bílou přikrývkou, mám i já chuť se zachumlat do peřin a spát dlouhým zimním spánkem. Ale ten mě po čase omrzí. Chci se z něj probudit a chci probudit i okolní přírodu, jež na mne prosebně vzhlíží k oknu, u kterého stojím.
Jenže pomoc jí mohou nabídnout pouze první paprsky slunce, které rozehřejí sníh a umožní tak sněženkám, aby nám všem připomněly, že přichází jaro. Jaro, na které každou zimu tak toužebně čekám a doufám, že bude teplejší než obyčejně a že s sebou přinese cosi letního. To jeho příchod má za následek, že trávníky se začínají zelenat, bazény se postupně odkrývají, děti venku dovádějí.
Už se otepluje. Přichází léto, které opět probudí ten zvláštní pocit radosti a štěstí, co láká ven. Ale teď už opouštím okno i svůj pokoj, protože si chci užít začátek léta i celý jeho zbytek.