Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když tma pravé podzimní noci slábla a nad obzorem se objevil načervenalý kotouč, tak parčík nedaleko městečka se začal probouzet k životu. Ptáčci, kteří ještě neodletěli do teplých krajů, letěli pro něco k snědku, aby nakrmili svá neohrabaná mláďata. Žabky v rybníce u samého kraje parku vylezly na břeh a začínaly kuňkat jeden z prvních zvuků rána. A to už do parku kráčeli první lidé.
Když slunce ještě více poodkrylo plochu parku, vylezla z nor a úkrytů opozdilejší zvířátka, aby našla poravu. Listy pod statnými stromi, jež tvoří zeď okolo cesty, měnily své zbarvení na různé odstíny, jakými jsou žlutá, hnědá a někdy dokonce i červená. Stromy jako by už ztrácely sílu. Větvičky byly holé. Lístečky, které ještě statně držely, postupně popadávaly dolů. Zvířátka netrpělivě scháněla potravu, aby přežila zimu, která je již očekávaná. Ptáčci, kteří mají v plánu odletět do tepla, se již připravují na cestu. Silný podzimní větříček přímo jako by oznamoval blížící se zimu. Hajný doplnil potravu do krmelce, aby srny měly něco na zimu. Květinky už dávno ztratily listy a květy. Některé dokonce zvadly a odumřely. Příroda v těchto podmínkách vypadala smutně a téměř bez života.
Sluníčko brzo opět zčervenalo a pomalu zapadávalo za hory. Svit slábnul a zvířátka zrychleně běžela či letěla do svých nor, úkrytů, hnízd, ptačích budek a jiných pelíšků. Když červené slunce zalezlo za hory, nastala úplná tma. A vtom se na obloze začal objevovat další kotouč. Byl to měsíček. Noční dravci vyrazili na lov. Vzduch byl chladný, lidé mířili zpět domů.