Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

V naší době už je čistých krajin jen poskrovnu, ty nejpůvabnější lze objevit v okolí malebných vesnic, avšak i na nich se již neukáznění turisté značně podepisují svými odhozenými PET lahvemi i jinými odpadky. A tak je dnes opravdu hodně vzácné najít kout vskutku nedotčené přírody.
Já jednou to štěstí měla, to když jsem zavítala k mé babičce na vesnici, jež se honosí názvem Příkosice. Sice jsem kvůli té kráse musela vylézt značně vysoko, ale pohled, jenž se mi poté naskytl, za tu námahu doopravdy stál.

Spatřila jsem nádherný kousek přírody, lidmi skoro nedotčené. Kdysi i do tohoto koutu přírody člověk zasáhl, o čemž ostatně svědčí i zřícenina nějakého hradu, který si nechal postavit kníže či snad nějaký rytíř. V současné době z té, kdysi možná půvabné stavby, zbyly jen ruiny. Veškeré další stopy existence hradního pána přikryl čas, tráva a jako peřinka posloužil všudypřítomný vřes.

Večerní sluníčko vrhalo temný stín do již temné rokliny a tím ji činilo tajuplnější a strašidelnější. Naopak prozářilo rozvaliny hradu.

Zvedl se teplý, letní vánek a jemně čechral stébla trávy a krapet i vřes. Drobounká břízka si jako mladá dívka před zrcadlem natřásala své bujné listnaté kadeře. Mezi listím prosvěcovaly poslední paprsky už zapadajícího slunce.

Nejkrásnější krajiny jsou tam, kde se člověk k přírodě chová slušně a zbytečně ji nedemoluje. V takovém koutku se můžeme zamyslet nad všemi možnými věcmi. Nebo se jen tak odreagovat od ruchu města. Jen tak se natáhnout naznak a pozorovat nebe. Takovou pohodu může navodit jen příjemná vůně přírody.
Doufám, že až se sem příští prázdniny vrátím, bude tato část krajiny stejně nedotčená neukázněnými turisty jako dosud.