Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• téma: Strom roku
• líčení s prvky zamyšlení

Dočetla jsem se o soutěži Strom roku, která mě velice zaujala. Jedno z jejích hodnotících kritérií je příběh stromu, a proto bych vás chtěla seznámit s mým nejoblíbenějším stromem, jímž je lípa velkolistá o výšce 28 metrů s odhadovaným stářím 100 let. Jistě by byla taktéž vhodným kandidátem do soutěže.

S tímto krásným stromem se setkávám už od dětství, protože roste na sousední zahradě vedle mého rodného domu. Opodál vede silnice a v okolí stromu je rozsáhlý ovocný sad. Já a moji kamarádi známe strom velice důvěrně, jako děti jsme u něj strávily spoustu času. Nespočet slunečných dní, během kterých jsme pobíhaly kolem stromu, lezly do jeho koruny a v jeho dutině se schovávaly před kapkami deště. Strom má ve spodní části kmene otevřenou prasklinu, kterou jsme se jako děti bez sebemenších problémů protáhly a uvnitř seděly v kroužku a povídaly si.

Jenže jak šel čas, díra ve kmeni stromu se začala jisto jistě zmenšovat. Nebylo to ale proto, že by nás strom odmítal a už s námi nechtěl sdílet vyslovená i nevyslovená tajemství. Tento vchod do světa dětských snů a fantasie se uzavřel, protože jsme zestárli, vyrostli jsme a jednoho dne jsme zjistili, že už se do stromu prostě nedostaneme. Každého nás to samozřejmě mrzelo, ale i tak jsme měli strom nadále rádi.

Když je člověk starší, začne si všímat i jiných věcí, například každé jaro, když se strom obalí květy, je plný pilných včel z nedalekých úlů. Bzučení je slyšet i na velkou vzdálenost a ta sladká vůně, která se snáší ze stromu dolů do ovocných sadů, je nezapomenutelná. V létě, když přijde bouřka a létají blesky, stojí tam statečně jako němý strážce. A když zase vysvitne sluníčko, celý se rozzáří. Občas se u něj zastaví turista s fotoaparátem, aby mohl obdivovat jeho krásu. A opět se u něj objeví malá kozička, která se v jeho stínu pase, i další generace dětí, které kolem stromu skotačí, užívají si jeho štědrosti a volají: "Pojďte, vlezeme dovnitř!"