Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Mám rád, když se na jaře dívám z okna mého pokoje směřujícího do zahrady. Je to spíše sad, jenž se chlubí vzrostlými ovocnými stromy pamatujícími ještě ruce mého pradědečka, které je sázely. Bílé okvětní lístky třešní se snášejí na svěží zeleň jarní trávy. V ní se schovávají první drobné jarní kvítky. Petrklíče, pampelišky a sedmikrásky rozveselují celou zahradu a probouzejí ve mně pocit štěstí.

Když otevřu okno, dolehne ke mně hlas kosa, který zpívá nezaměnitelnou melodii. Takovou písničku, kterou si schovával celou zimu a teprve přicházející jaro ho přimělo ke koncertování.

V husté koruně ořechu se zase schovávají sýkorky a hašteří se věčně hladoví vrabci. Celé to ptačí dovádění je krásný dar za péči, kterou drobným opeřencům v zimě darujeme.

Přes husté větve stromů už jen stěží zahlédnu konec zahrady, jež mám nejraději. Vzrostlé smrky, borovice a buky tam uzavírají mé malé království. Miluji toto místo zvláště večer, kdy ke mně doléhá zurčení blízkého potůčku a po potemnělé obloze neslyšně poletují netopýři.

Vdechuji ten jarem provoněný vzduch a cítím, jak je mi na světě dobře.

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/umelecke-opisy/moja-zahrada.html