Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Má zahrada se nachází na poklidném kopečku v Metylovicích na konci slepé cesty. Nebydlím zde dlouho, pouze od minulých letních prázdnin.
Zahradu, jež obklopuje náš dům, mám z okna mého pokoje jako na dlani.

Protože se zahrada nachází na kopci, každého hned zaujme dechberoucí výhled do okolí. Můžu vidět nejen Metylovickou hůrku, Čupek, ale i Ondřejník nebo majestátní Lysou horu. V údolí se rozkládá Frýdlant nad Ostravicí. Výhled částečně zastiňuje starý pokřivený strom, osamoceně rostoucí jako jediný vzrostlý strom na naší zahradě.

V parných letních večerech rád sedávám v chladivém stínu pergoly a kochám se pohledem na nově osázenou zahradu.
Od pergoly se vine úzká stezka z těžkých plochých kamenů, vedoucí kolem okrasné třešně, jejíž větve se smutně sklánějí k zemi. V rohu zahrady šplhá na vyvýšeninu, kde se kameny zařezávají do svahu a dá se po nich vyšplhat nahoru k ohništi.
Ze svého místa se kochám i osázeným svahem u ohniště, kde se v mírném letním vánku ohýbá trs okrasné vysoké trávy.

Začíná se stmívat a já si chci nechat pohladit bosé nohy vlhkou trávou, na kterou již spadla rosa. Procházím se kolem vonící mladé borovice a smrku, tyčících se u plotu, za kterým se pasou krávy, již připravené se uložit ke spánku. Zastavím se u keříku borůvek, z nichž si natrhám chutné, šťavnaté plody.

Sednu si k ohništi a zapadající slunce zlatavým světlem ozařuje celou zahradu. Rozdělám si oheň. Při pozorování tohoto plápolajícího živlu dojím zbytek natrhaných borůvek.
Vítr se utišil a zahrada se v tichu halí do tmy. Na nebi vysvitla první hvězda. Je čas zahradu opustit a uložit se také ke spánku.