Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je krásné letní ráno. V okamžiku kdy se vzbudím, uvidím dlouhé zářivé paprsky sluníčka sahající do mého pokoje. Jsou jako neposedné ručičky, které lákají na vycházku. Nelze odolat. Připínám pejska na vodítko a odcházím na dlouhou letní procházku.
Jen co otevírám dveře, moji pozornost upoutává krásné zpívání ptáků. Je horko, všechno kolem kvete, je krásné letní počasí. Už ze zahrady slyším šumění nedaleké řeky, ke které se chci jít podívat. Tam bude chladno, ticho a klid.
Chvíli jdeme loukou, kde nám pod nohama skáčou luční kobylky a kolem poletují motýli. Po pár krocích nás začínají zahalovat stíny vysokých jehličnanů. Vcházíme do tichého, hlubokého lesa. Je tady krásná příroda. Kousek od nás poskakuje zajíc a na paloučku se pasou srnky. Šumění řeky zesílilo. Procházíme kolem vysoké borovice, když tu se před námi otevírá velká vodní plocha. Až teď jsem si všimla, že sluníčko s námi z lesa nevyšlo. Je zataženo, začíná být chladno. Na vodě se dělají různě velká kolečka. Zpočátku se dají na prstech spočítat, ale v minutě je jich plná řeka. Z temně modrých mraků se snášejí studené osvěžující kapičky deště. Vydáváme se kolem řeky na cestu zpět. Déšť svou sílu zdvojnásobil. Už to není lehký osvěžující deštík, ale pořádný slejvák. Na cestičce mezi poli, jež vede k našemu domečku, musím kvůli velkým kalužím vzít Freda do ruky. Konečně vidím střechu našeho baráku. Přicházíme domů mokří až na kost. Vysuším Fredíka, dám si teplý čaj a z okna pozoruji, jak déšť ustává.