Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jednoho jarního dne, časně zrána, jsem se rozhodl podívat na krajinu, jež patří mezi mé nejoblíbenější v mojí rodné vesnici.

Vycházím z domu a za chvíli jsem již v lese. Když vylezu na kopec, naskytne se mi nezapomenutelný pohled v momentě, kdy začne pomalu vycházet slunce. Vidím spoustu pavučin a na nich kapky rosy, které mi připomínají perly. Sedím tiše a koukám, jak se srnky a ostatní jiní tvorové jdou napít k potoku.
Rozhodnu se pomalu sestoupit. Jakmile se dostanu níže, zaslechnu šumění potoka, u něhož rád pozoruji změnu ročních období - na jaře, jak se probouzí, nebo naopak v zimě, kdy není pod ledovým sáčkem paní Zimy skoro vidět.
U potoka stojí stařičká vrba, jež mi připomíná moudrou babičku, která ráda naslouchá příběhům, které se vyprávějí v její blízkosti.
Krajina je porostlá jarními květinami a někde ještě dokonce najdeme zbytky sněhu. Broučci pomalu vylézají, ptáčci zpívají a ohlašují jaro. V lese se opět probudil život...

Když jsem byl malý, vypravoval jsem se do lesa skoro každý den. Měl jsem tak čas zapomenout na své starosti i trápení.
Na tuhle krajinu nikdy nezapomenu. Vždycky mi dokázala dodat sílu a pomohla najít smysl mého života.

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/umelecke-opisy/krajina-mojho-zivota.html