Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Mezi má nejoblíbenější místa již od dětství patří postel a les. Jsou to jediná místa, ve kterých si dokážu opravdu odpočinout.
V lese mě nikdo neruší a je tam božský klid. Jen ptáčci prozpěvují vábivou melodii, větřík jemně pohupuje se stromečky a v korunách stromů skáčou veverky z jedné větve na druhou. Nadechnu se a ucítím silnou vůni smrků a nově narostlých hub.
Jednoho dne mě opět přepadl smutek, a tak jsem se rozhodl načerpat energii z lesa.

Jehličnaté stromy tvořily jakousi bránu, přes kterou sluneční paprsky nemohly proniknout. Les na mě působil tajemně, chvílemi až strašidelně.
Když jsem vyšel do mírného kopce, rozzářily se mi oči, jelikož mi příroda najednou nadělila obrovský výhled na celou vesnici a její okolí. Slunce na mě svítilo svými hřejivými paprsky, jejichž teplotu větřík mírně chladil, což dohromady tvořilo báječnou kombinaci. V tomto místě jsem byl poprvé, často jsem jen došel nedaleko odsud, ale nikdy jsem si té krásy nevšiml. Najednou jsem ucítil lítost, že jsem toto místo nepoznal již dřív, a možná, kdybych ho nepoznal vůbec, bylo by to lepší. Nemusel bych tuto lítost nikdy zažít.
Vtom začalo pršet a já musel rychle utíkat domů a toto kouzelné údolí se mi již nikdy nepodařilo spatřit.