Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je mnoho krásných míst, tak čistých a nádherných, kde bych se mohla cítit dobře, ale je jen jedno, kde se cítím tak svá a kde mohu dát průchod své fantazii. Vím, že to zní možná divně, ale to místo není nikde na zemi, nikdo o něm neví. Jenom já. Návštěvuji ho často v noci a proklínám ráno, kdy se musím probudit. Je to právě sen, ta nejkrásnější část dne.
Zavírám oči. Sen se stává skutečností. Cítím zimní vánek proudící okolo mne a vznášející listy nad křišťálovým potokem. Okolo stojí urostlé duby, které svou velikostí dávají najevo, že právě ony tady vládnou. Nad hlavou mi lítají žlutí motýlí nebojící se přeletět dokonce i mezi hustými větvemi dubu. Jdu dál ponořená v myšlenkách a poslouchám všechno okolo mě. Různí ptáci zpívají ty nejmilejší melodie. Dokonce i něco tak normálního a banálního jako chřastění větví a šumění listí muže být to nejlepší pro mé uši. Nakláním se nad potokem, pomalu, abych nevyplašila malé rybky, a snažím se zachytit svůj odraz. Jenže ten mizí tak rychle, jak se objevil, vlny ho odnášejí dál a já zpozoruji něco, co jsem předtím neviděla. Přesně mezi dvěma duby se objevilo pro mě nejnebezpečnější zvíře, ale přesto i nejkrásnější. Velký, šedý vlk. Brzy pochopím, že je na čase můj sen opustit. Otvírám oči a už se těším, kdy se do svého snu ponořím znovu.