Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ocitáme se v Alpách, rozhodli jsme se poznávat alpskou krajinu. To co jsme viděli, nám vyrazilo dech. Horští velikáni tam stáli celí bílí. Byli až neskuteční, a přece na dosah ruky. Byli mohutní, rozeklaní, odolávajíce sta a sta roků náporům větru a vichřicím. Připadala jsem si jako mravenec. Vypadá to, jako by si mezi sebou povídalo několik staříků, ošlehaných větrem, kteří jsou stále plni života.
Ráno, když jsme spatřili zlatý kotouč nad vrcholky, stoupajíce dále na oblohu, jsme se náhle cítili blaženě. Krajina se probouzela, zvířata hledala něco k jídlu, obrovská hejna ptáků se shromažd'ovala na polích. V lesích to jen vřelo.
Žhavý kotouč se ustálil vysoko na obloze. Je poledne. Hory jsou posety diamanty třpytící se v odrazu slunce. Sníh je jako bílá peřina pokrývající rostlinky uložené k spánku.
K večeru přichází král Noc. Jeho černý plášť posetý svítícími hvězdami pomalu spadá na krajinu. Velikáni Evropy se dali k spánku. Jejich srdce zpomaluje, všude je ticho, vše spí. Klíží se nám oči, král Noc nás uspává.
Ve spánku vidím ten krásný den ještě jednou. Další den byl stejný, ale ten včerejší byl přece jenom v něčem jiný. Měl své kouzlo. Na tak nádherný den nikdy nezapomenu.