ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.64
Hodnoceno: 25x Prosím, ohodnoť práci

Daleká cesta má, oblast Hřenska

  • romantický cestopis

Toulám se krajem již notnou chvíli. Kroky mé stanuly na nejednom měkoučkém chodníčku mechovém. Zraky směly spatřiti více, než lze slovy vypověděti, avšak srdce moje stále nenalezlo útěchy. Vydej se se mnou, věrný příteli, do míst toliko podobných Máchovu Českému ráji, zvaných Děčínsko, možná, že právě tam lze objeviti skutečný smysl všeho lidského bytí, modrý květ.

Tážeš se, proč se šinout do zpustlých skalisek, kde lesy skýtají útočiště nuzné loupeživé chásce, a kde ani lišky nedávají těmto bídákům dobrou noc? Pojď a uvidíš svět přímo přetékající nenaplněnými sny a ukončených životů lidských nespočet. Něco všechny ty sebevrahy přeci musí přitahovati... Nezkrotná příroda, ohromné masy kamení, dravý proud řeky, to vše, a přeci ještě něco úplně odlišného. Nic se neboj útrap naší předaleké cesty a prošlapaných střevíců, však kouzlo netkví jen v návštěvě skal, to cesta, cesta skrývá všechna tajemství.

Stojíc u nevelikého stavení dole pod pěšinou, jíž se vchází do čarovného bludiště pískovcových mas, svlažuji si rty v blyštivé říčce rozrývající svým korytem tvář krajiny na dva kusy, nesoucí označení výstižné pro vrcholky, jež vystupují z mlhového oparu v dáli - Kamenice. Nemohu již dále meškat, brzy se bude smrákat, pokračuji tedy do samotného nitra zeleného košíku, lesů, plného kamenných hub z lůna země zrozených, do skal samotných.

Skrze skulinu, kudy se sotva dospělý člověk protáhne, otevírá se mi scéna, o které se mi nikdy ani nesnilo, obrovitánské pískovcové sloupy rostlé přímo ze země, které ani pět statných chlapů společně neobejme, z vody vystupující větrem bičované hladké valouny... Jen toho zeleného mužíka na jeden z nich posadit, a Erbenův příběh vdavekchtivého vodníka bude téměř kompletní. Nevěřil bys, čtenáři, jako ohromnou slavnostní atmosférou celá scenérie působí na prachobyčejného tuláka hledajícího zalíbení ve svém deníku plném uchvacujících zážitků z cest.

V korunách borovic žalostně houkají noční ptáci, vzduch je prosycen zvláštní vůní, kterou žádný světský pach nemůže nahraditi. Mísí se v něm vlahý červnový liják, jenž se právě spustil, a nedávno pokácené dřevo plavené touto pozdní hodinou po nedalekém Labi... Vše ale doplňuje cosi nepopsatelného, to, co lze cítit pouze v tento okamžik v soutěsce vzdorovité zdrojnice vody, Kamenici...

Procitám neklidně, pro samé oči nevidím tu krásu okolo mne - ranní soutěsku plnou života lesního zvířectva, které se jde k vodě osvěžiti. Musím stále myslet na ten zvláštní sen. Nikdy a nikde se mi ještě nezdálo něco tak neskutečného, tak krásného, neuchopitelného... Omluv mne, můj nejdražší kamaráde, avšak není v mé moci vypověděti ti, o čem směl jsem celou noc sníti. Jedno však slyš, daleká cesta má našla svého konce právě zde, v Hřensku. Musil jsem polovic naší země prochoditi, než mi bylo dovoleno zahlédnout modrý květ.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Daleká cesta má, oblast Hřenska







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)