Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Už jen pohled na nedaleký rybník mi připadá jako pohled na místo, které se jinde na světě nenajde.
Procházím se po břehu, chvíli bloudím v rákosí, jež vyrostlo do té samé výšky jako já. Posadím se na břeh, položím se na záda a dívám se na nebe, které je celičké modré, jako by tam zametali andělíčkové. Slyším ranní zpěvavou motlitbu ptáčků, co si v koruně nedaleké lípy postavili hnízda. Za lípou se honosí svou věčně zelenou barvou čarokrásný les. Když budu úplně zticha, možná že vyjdou i srnky se svými mláďátky. Na druhé straně rybníčku vyrostl lesík a kořeny stromů se napájí z neustále chladné jiskrné vody. Část břehu je porostlá velmi vysokým rozvlněným rákosím, jež skrývá hnízda vodních ptáků, příbytky žabiček, ale i jiných drobných vodních živočichů. Občas vyskočí malá rybička z vody, usměje se a zanechá za sebou malé stříbrné kapičky, které dopadnou do vody chviličku poté co rybička. Za nedlouho se za lesíkem vyhoupne kulaté zářivé smějící se sluníčko, jež ozáří nádhernými barvami celé okolí rybníčka.Voda je nazlátlá a vypadá jak tekuté stříbro. Hned bych do ní skočila!Rybičky se na tu krásu povznesou ke hladině, až je jich hrozně mnoho. Nad vodou začínají poletovat a třepetat se motýlci, vážky, ptáčci a téměř všechno se raduje, že je zase den.
Odcházím nerada, ale musím. Je to velmi nádherné místo a ráda se sem budu vracet.