Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Žluté popelnice - čili nádoby na plastový odpad, hlavně na PET lahve - věrně stojí v našich vesničkách Homole, Suletice a Byňov. Trpělivě na nás čekají, až je přijdeme nakrmit plastovými lahvemi. A proč bychom tak vlastně nečinili? Přece si nebudeme zbytečně plnit své popelnice, jejichž odvoz si hradíme. Však máme dost jiného odpadu. Žlutou sice také platíme, ale ze společné kasy, a to - jak známo - tolik nebolí. A ještě se můžeme bít v prsa, že se chováme ekologicky, což je velice prospěšné pro naši zeměkouli.

S touto myšlenkou poctivě odnáším naše vypité lahve. Slouží mi k tomu vyprázdněný pytel od psích granulí. Jakmile je naplněn, ráno, když jdu pro čerstvé housky, vezmu jej do ruky a kráčím vstříc žluté popelnici. Jenže ejhle! Ona je plná! Proč!?

Protože jsou mezi námi takoví ekologové, kteří sice plastové lahve poctivě přinášejí, ale nechají je v původním stavu. Ty pak zaberou více místa a popelnice je dříve zaplněná. Vždyť by jen stačilo doma každou sešlápnout... Nejde přece o žádnou velkou práci, a může to být dokonce i zábava nebo celkem dobrá sportovní disciplína.

Popelnice je tedy plná a vedle ní ty své lahve přece nepostavím. Může je rozfoukat vítr nebo roztahat či rozkousat pobíhající a nudící se pes. Tak co s nimi?
Nakonec zajdu koupit čerstvé houstičky a milý pytel putuje zpátky domů.

Příště se holt půjdu nejdříve podívat, jestli je v popelnici dost místa! Alespoň udělám něco pro své zdraví, když už bydlím v této malebné části světa - v Homoli.