Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Slovo na pět, čtyři stěny, tři schody dovnitř, dvoje dveře a jedna přátelská tvář na vrátnici, potom přímo za nosem a jste na místě, vítejte v učebně číslo 102. Je právě 7 hodin, 54 minut a 45 sekund. Copak to znamená? Ještě v prvním ročníku, kdy jsem tady byl stále bažantem, bych se opovážil tvrdit, že mám pořád dobrých pár minut na chytání lelků, teď mohu ale s jistotou tvrdit, že za chvíli nastane naprostý chaos.

Během následujících tří minut vchází do třídy s jiskrou na tváři naše paní učitelka chemie. Zavládne hrobové ticho. Potom zvolá: "Kdopak to dneska bude?"
Tep žáků se rapidně zpomalí, každý se modlí, ať zrovna jeho číslo zůstane nevyřčeno, a pak to přijde, řada je na vás. Tento okamžik si pamatuje každý, zničehonic vám srdce buší jako o závod a než si stihnete otřít orosené čelo, kantorka chrlí jednu otázku za druhou. Výmluvy se netolerují a jelikož jste tomu učení včera nevěnovali zrovna dostatek času, stihne vás trest. "Píši pět!"
S knedlíkem v krku se nezmůžete ani na slovo a jako pejsek usednete na své místečko. V tuto chvíli bude nejspíš 8 hodin a 4 minuty.

Během dalších pár uplynulých minut odsoudíte celý svět a nálada vám spadne na bod mrazu. Šok ustane během 30 minut. Máte skoro vyhráno. Odpočítáváte poslední minutky, učitelka na vás sem tam hodí vítězný úšklebek. Sláva, zvoní na přestávku, gratulujeme! Jenže vtom přichází zpráva, že za pár minut začne zkoušení z fyziky...