Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je jen jedno místo, kde můžete cokoliv – cestovat časem, přežívat katastrofy, zázračně se uzdravovat, vyhnout se smrti i těm největším hrůzám – v příběhu. Filmovém, románovém, detektivním, dobrodružném, ale co kdyby to šlo i v tom životním? Dovedete si představit, že by vám dal osud do ruky tužku a svazek papírů a vy měli možnost napsat příběh svého života den po dni, rok po roku? Se začátkem, příhodami, vyvrcholením i koncem? Pokud byste si tedy nějaký vůbec naplánovali...

Někteří lidé by se ihned začali natahovat pro tužku, neváhali by ani minutu a hned začali plánovat svůj život, ač již úplně či pouze z části. Vždyť by si mohli určit, kdy se co stane, s kým se co stane, nic by nebyla náhoda, o překvapení nemluvě. Jak by jen mohli být překvapení, když si to sami napsali! Nenaříkali by, co se jim to zase stalo a neptali se Boha, jestli ví, co dělá, nedivili by se, co jim to zase ten osud přichystal. Byli by sami sobě Bohem... V tom případě sbohem! Odkládám tužku a papír a se mnou i mnoho dalších lidí. Nikdy by tuto možnost nepřijali. Raději budou dál chvíli šťastní, budou žasnout, nechají se překvapovat, ale i plakat, trpět a čekat, až bude lépe. Budou naplno prožívat okamžiky nečekaného štěstí, výbuchy emocí a přát si, aby tyto chvíle nikdy neskončili. A až tak nastane, opět budou věřit v lepší budoucnost. Že někdy zajisté přijde, přestože teď nemají jakoukoli ani malinkou naději. Právě chtějí znovu a znovu zažívat ten úžasný pocit nejistoty, překvapení a očekávání, co a kdy se stane, co bude nového. Těší se na to zvláštní chvění, které ohlašuje, že se v jejich životě děje něco neočekávaného, na co nejsou připravení.

Jen si vzpomeňte, kolikrát jste už neměli jakoukoli naději, všechno se vám hroutilo před očima. Ale postupem času, kdy již toto období bylo za vámi, jste si vlastně uvědomili, že je dobře, že tomu tak bylo, budete šťastní, že se právě tak či onak stalo. Uvědomíte si, že bez této situace byste ani nemuseli poznat, kdo jsou vaši opravdoví přátelé, nepoznali byste svou lásku, ...

A to je na tom životě právě přece to nejkrásnější, čelit své nevědomé budoucnosti. Těšit se na to, co bude a knihu svého života nechat psát Boha či pouze čekat na další a další hrátky osudu...