Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Máte rádi zimu? Ale ovšem, kdo by neměl! Tu krásnou, romantickou dobu, kdy se země přikryje peřinou heboučkého, čistého sněhu. Vždyť není nic krásnějšího než tající vločky na tváři, řeknete si. A když do té absolutní nádhery ještě hrají koledy, všichni se mají rádi a dávají si dárečky, je to učiněný ráj na zemi. Jakmile vysvitne sluníčko a jeho paprsky tančí po sněhových pláních, všichni jsme oslněni třpytem sněhových vloček a rozplýváme se nad krásou světa. Potom mírně stoupne teplota a sníh začne tát, ráno samozřejmě opět mrzne a když vycházíme z našich teplých domovů a s radostí pozorujeme blankytnou oblohu a zářící slunce, nevšímáme si faktu, že naše nohy zaujaly místo ve výši hlavy a naše hlava se nezadržitelně blíží ke zledovatělému chodníku. Když je po všem a my sedíme na zemi s rozdrcenou kostrčí, naše někdejší radost z krásného dne se mění v proud nepublikovatelných výrazů. Jakmile ten krásný, nadýchaný a čistý sníh začne tát a změní se v hmotu neurčité konzistence a vsákne se do našich kalhot společně s kilogramy soli, přestává nás to pomalu bavit. Když nakonec pod tíhou těch bílých "sraček" začnou padat střechy, máme už všeho dost! Každý den napjatě zasedáme k televizním obrazovkám a předpověď počasí je hlavní pořad dne. Hltáme každé slovo Zárybnické či Karase a když se dozvíme, že teploty následujících dní přesáhnou hodnotu deseti stupňů Celsia a že pomalu začíná jaro, naše radost je nevýslovná. A je tu jaro!
Máte rádi jaro? No jakpak by ne?! Příroda se znovu rodí, travička se zelená, ptáčci zpívají a svět kvete všemi barvami. Postupně nám však začne vadit všudypřítomný pyl a naše uslzené oči a věčné kýchání. Ti blbí ptáci nás svým křikem pravidelně budí minimálně hodinu před zazvoněním budíku a všichni se modlíme, aby už tu bylo léto. A ono nakonec přijde.
Máte rádi léto? Samozřejmě, že ano! Je teplíčko, sluníčko svítí neustále, opalujeme se celé dny a jezdíme na dovolené. Kdo by neměl rád léto?! Postupem času je ovšem naše kůže rudá jako zapadající slunce a štípe tak, že v noci nemůžeme spát. Z důvodu špatného životního prostředí a stále rychlejšího globálního oteplování jsou v létě extrémně vysoké teploty kolem čtyřiceti stupňů Celsia a meteorologové upozorňují, že bychom neměli ani vycházet z domu. Klimatizace je všude naplno a i přesto jsme každodenně zborceni potem. Už aby se ochladilo a přišel ten nádherný osvěžující podzim.
Máte rádi podzim? No jasně! Těch krásných barev okolo a slunce tak příjemně hřeje! Ale pak začne pršet a pršet nepřestává další dva měsíce. Řeky se samozřejmě časem vylejí ze svých břehů a třetí stupeň povodňové aktivity se rozšíří na celou republiku. Ach, jak se těšíme na tu krásnou zimu, lehounký, čistý sníh a Vánoce. Už aby to tady bylo!
A tak je to pořád dokola. Prostě a jednoduše, všeho moc škodí. Ještěže to matička Země ví a bez přestání se točí kolem Slunce. Kdo ví, jestli bychom se nezbláznili, kdyby se tento věčný koloběh zastavil.