Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nedávno jsem v jednom časopisu narazila na zajímavý článek týkající se různých pověr - černé kočky přeběhnuvší přes cestu, nebezpečí májových svateb, tajemné houkání sýčka věštící neštěstí, rozbité zrcadlo, prokletý pátek třináctého (a třináctka obecně), a tak dále bych mohla pokračovat donekonečna, vždyť to všichni známe.

Myslím, že na přímou otázku "Jsi pověrčivý(á)?" by mnoho lidí odpovědělo, že asi ano, což je v současné době, kdy nezbývá místo pro tajemné záhady a mýty, přinejmenším zvláštní.
Ano, v dávných dobách, kdy si lidé neuměli vysvětlit kdejaké přírodní úkazy nebo náhody, se asi často uchylovali k pohodlné pověrčivosti, až vznikly ty dobře známé povídačky, ale dnes?

A právě v tomhle je člověk - podle mě - sám sobě (a nejen sobě) nepřítelem a zbytečně si komplikuje život.
Najednou i sebeskeptičtější manažer ztuhne, když při své cestě za důležitým cílem zahlédne kocoura, jak si to štráduje přímo přes silnici. Buď se nervózně uklidňuje, že "ta micina měla určitě aspoň bílou packu", nebo kolem sebe začne hystericky plivat na všechny strany (v případě, že jede autem, bych nechtěla být spolujezdcem na vedlejším sedadle), případně se rozhodne změnit směr trasy a to okamžitě.

Následně si neuvěřitelně prodlouží cestu, uvízne v automobilové zácpě či v přecpaném metru a na pracovní schůzi dorazí s dvouhodinovým zpožděním, kde čekají kolegové s kyselými obličeji a šéf s výrazem natlakované pneumatiky těsně před prasknutím.
Pakliže se pevně rozhodne hrdinně čelit kočce a nevychýlit se ze svého směru, celý den je neklidný a podrážděný, až opravdu z nepozornosti cosi zkazí nebo zapomene. Ovšem za to přece nemůže on, ale to prokleté tmavé zvíře!

Kdyby jen ty nebohé němé tváře tušily, co způsobují, snad by radši ani nevylézaly z úkrytu.

To ani nemluvím o složitých úkonech a rituálech takzvaně pro štěstí. Praktikují je jak známo někteří vrcholoví sportovci před důležitým zápasem nebo závodem. A běda, když svůj malý obřad neprovedou - tím pádem je vše ztraceno už předem!

Zkrátka bychom si neměli hlavu a život zbytečně zatěžovat podobnými předsudky a věřit v něco, co nám způsobuje jen potíže.
Navíc, co platí v jedné zemi za zlé znamení, v jiné je symbolem štěstí.

Proto si myslím, ...moment, kolikátého že je dnes? Třináctého? A ještě k tomu pátek? Tak to se omlouvám. Raději svůj fejeton dokončím někdy jindy, z toho by mohla koukat špatná známka. To víte - "CO KDYBY?"

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/fejtony/cierna-macka-a-ine-povery-alebo-clovek-sam-sebe-nepriatelom.html