Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Betty, už Ti nepíšu milá Betty tak, jak sem Ti psával. Zklamala jsi mě. Vím, že tenhle dopis nikdy nebudeš číst, vlastně nebudeš číst už žádné dopisy. Vždycky jsi byla nejchytřejší, na mě hleděla z výšky a asi proto jsi za mnou nepřišla. Zdál jsem se Ti moc hloupý, co? No tak zdál? Neodpovídáš. Vždy jsi nerada odpovídala na otázky, které Tě kritizovaly. Ale já Tě chápal a věřil Ti. To Ty jsi mi nedůvěřovala. Jasně, protože jsem kluk a kluci Ti hodně ubližovali. Ubližovali proto, že máš tak krásnou andělskou tvář plnou neviny a byla jsi nevinná i uvnitř. Ale to jsi přiznala akorát mně. Mně jsi ukázala, jaká opravdu jsi. Tvojí starostí bylo hlavně vypadat drsně. Teď si tak připadáš? Víš, v tom byl ten problém, tak dlouho jsi navenek dělala, že Ti nic není, že jsi v pohodě a přitom...byla jsi tak neštastná, smutná, plná zklamání. Asi ses cítila stejně jako já nyní. Akorát Ty jsi měla mě a já? Mám snad Tebe? Ty jsi byla mojí rodinou a já věřil, že já i Tvou. Byla jsi tak oblíbená u nás v "děcáku". Kolik dětí jsi učinila smutných. Ty jejich zaslzené oči nevidíš, ale já ano. Jsi sobecká, Betty. Zamilovala ses a kvůli němu vše nechala. Nenávidim Tě a jeho taky. Za to jak si s Tebou hrál, pohrával si s Tvými city. Otevřela ses mu a on Tě zabil. On necítí bolest jako "naše" děti nebo jako já, ale pocítí jinou. To Ti přísahám. On Tě trápil, ničil.
Napsal jsem Ti takový dlouhý dopis a omlouvám se, že jsem vyčítal Tvé činy, Tvoji povahu, Tvou duši plnou lásky. Ale já cítím zlost, že jsi mě nechala samotného. Já Tě miloval!