Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V Příbrami 13. 5.

Ahoj.

Asi Tě překvapuje, že Ti píšu, ale musím ze sebe dostat několik pocitů.

Víš, od našeho minulého rozhovoru mi neustále probíhají hlavou myšlenky, které mi nedají spát. Týkají se především důvodu naší hádky. Nedokážu se zbavit pocitu, že jsem byl v právu. Nikdy jsem Ti nedal záminku k tomu, abys mi nevěřila, a když jsem Ti řekl, že to není pravda, měla jsi mi věřit! Nikdy jsem s ní nic neměl (ani jsem nad tím nikdy neuvažoval!), a proto mě uráží Tvoje obvinění, že jsem Tě podvedl. Neříkám, nejsem žádný svatoušek, ale byl jsem vždy upřímný, a kdyby na mě přišla slabost v přítomnosti nějaké slečny, jistě bych se naivně přiznal v domnění, že mi odpustíš.

I já jsem několikrát nabyl podezření, že jsi mě podvedla, ale vždy jsem Ti slepě věřil, když jsi mi řekla, že k ničemu nedošlo. Jen jsi mě využívala, ostatně jako všechny okolo sebe.

Jsi chytrá, a proto dokážeš manipulovat s lidmi, ale to se Ti vymstí! Jsi sobecká, vypočítavá mrcha! V ledasčem jsme si podobní, ale Ty máš přede mnou náskok!

Nikdy nechci skončit jako Ty! Doufám, že si jednou uvědomíš, co děláš špatně a pokusíš se to změnit.

Sbohem

Petr