Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

vím, že jsem se delší dobu neozvala a moc se Ti omlouvám, ale má to několik důvodů. Najednou se mi nahrnula práce a to naše stěhování. Konečně vím, co jsi prožívala před tím půl rokem, když jsi mi vyčerpaně sdělovala všechno to utrpení kolem zařizování, nošení a urovnávání všeho nábytku do vašeho nového bytu. Asi se Ti to při čtení těchto řádků vybavuje a představuješ si, co jsem asi zažívala v posledním měsíci já. Ano zažívala.

Dnes ráno, když jsem se probudila, otevřela oči a podívala se, jak je krásné, slunné a teplé ráno, nasála čerstvý ranní vzduch, oddechla jsem si, že už mám vše za sebou. Střešním okýnkem, na které se lehce zvyká a je velice příjemné, pokud zrovna neprší, jsem viděla, jak poletují a zpívají ptáci na krásném modrém nebi. Postel, kterou vybíral Petr, si jenom vychvaluji. Rozhlídnu se po naší ložnici a přejíždím s úsměvem po každém koutku - přes ozdobnou lampu, poličky, na kterých jsou zelené kytky a na další ozdobné předměty. Kromě střešních oken je zde i normální s květinovými závěsy. Jestli si zrovna říkáš, kde jsou skříně, tak se mi splnilo moje přání. Když vyjdeš z naší ložnice, po levé straně je koutek. Není to přímo šatna, ale taková velikánská skříň zabudovaná ve zdi, kde mám věci já i Petr. Zatímco po pravé narazíš na koupelnu s vířivou vanou. Přes chodbu jsou pak, kromě WC, dvě místnosti. Velkoryse vybavená kuchyň (Petr si mě hýčkal, asi aby nezůstal o hladu) propojená s jídelním koutem a obývací pokoj. V něm si Petr pořídil elektroniku. Jsou to takové ty věci, kterým já moc nerozumím. Snad pochopíš, že Ti nějak nepopíšu, o co jde. Co se týče barevného provedení celého bytu, zůstali jsme věrní bílé barvě, snad jen kuchyň je lehce okrová. Vstupní dveře vedou do chodby blíže ke kuchyni. Prostě krása. Dnešek je první den, kdy už je i ta nejmenší drobnost hotová. Petr ještě spí, chudáček. Moc toho nenaspal, pracoval, co to šlo, a musím ho pochválit, jak byl šikovný.

Už slyším, jak mi říkáš "menší, ale útulný". A i tentokrát s Tebou souhlasím. Těším se, až přijedeš a uděláš si na mě čas. Probereme všechny Tvé zážitky hlavně z té dovolené, o které si se minule zmiňovala. Pokud Ti však práce nebo cokoliv jiného nedovolí se za mnou vypravit, to vše očekávám písemnou formou v nejbližším týdnu. Adresu jsi dostala už minule, ale pro jistotu a můj klid v duši Ti ji pošlu znovu:

Moc mi chybíš. Od té doby, co jsi se odstěhovala z města, už se nevídáme moc často. Vlastně prakticky vůbec. Měj se krásně a mám Tě ráda.

Ahoj

Tvá sestřička