Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• dopis formou vypravování (líčení trapasu)

V Brně 25. června 2013

Ahoj Natynko,

slíbila jsem, že Ti napíšu, až budeš u babičky. Snad se tam nenudíš tak, jak jsi básnila. Za ty tři dny, co tu nejsi, se mi stal "dost dobrej" trapas, na který jen tak nezapomenu.

Byla středa, den našeho slavnostního vyřazování ze školy. Podle představy naší paní zástupkyně mělo vyjít vše na jedničku. Proto si nejen s naší třídou trénovala slavnostní nástupy do synagogy už den dopředu.
Třídní přiběhla do třídy a odvedla nás k synagoze, kde nás již čekala nervózní zástupkyně. Okamžitě po příchodu nás začala rovnat do zástupu, který pomalu mizel uvnitř budovy. Po nějakých formalitách jsme, rozděleni na holky a kluky, začali nastupovat na pódium. Tam jsme se měli rozčlenit do dvou skupin, abychom se vešli do oblouku. Byla jsem zrovna na jeho okraji, když se všichni začali posunovat k jedné straně, já samozřejmě s nimi. Po chvíli úskoků a přešlapů, kterým jsem příliš nevěnovala pozornost, jsem hlavou srazila svícen, a to doslova! Předpokládala jsem, že to nikdo neviděl, opak byl však pravdou! Všichni se začali bezútěšně smát. Korunu tomu nasadil náš pan starosta, který neváhal, přiskočil ke mně a začal svícen hned narovnávat...
Po chvíli jsme dokončili předávání a vyšli ven. Spolužáci se stále culili a říkali, že alespoň máme důvod tu chvíli nezapomenout.

Doufám, že se mi něco takového už nestane a Tobě také ne. Snad jsem Ti trošku zkrátila dlouhou chvíli. Čekám na Tvou odpověď s novinkami. Všechny pozdravuj.

Lady