Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V Praze dne 10. 4. 2018

Vážená a milá paní Olgo!

Na úvod mého dopisu Vás co nejsrdečněji zdravím a musím přiznat, že nemohu zapomenout na chvíle spolu strávené.

Od té doby, co mě propustili z nemocnice v Olomouci, jsem se s Vámi pokoušela několikrát spojit telefonicky, avšak Váš telefon byl nedostupný. Obávala jsem se, zdali se Vám náhodou něco zlého nestalo a zda jste v pořádku. Až jednoho dne se na mou výzvu ozvala zdravotní sestra, která - jak jistě víte - byla našemu vztahu velmi nakloněna. Podařilo se mi tedy získat tuto adresu. Pevně doufám, že mě k Vám dovede...

Od chvíle, kdy jsme se viděly naposledy, se toho mnoho odehrálo. Tak kupříkladu jsem si našla protějšek, o kterém jsem vždy snila - je to muž vysoký a pohledný, jmenuje se Jan, je moc hodný a hlavně je ke mně laskavý a vlídný.

Jediná památka, která mi po Vás zbyla, je ona kniha o lese, pamatujete? Až budeme mít dítě, bude to jistě jedna z prvních knih, kterou si společně jako rodina budeme prohlížet a u které si vždy vzpomenu na Vás. Máte radost?

Můj zdravotní stav se postupem času začíná upravovat, tak snad již nebude nutná hospitalizace. Pan doktor to vidí celkem pozitivně, což je důležité.

Prosím, napište mi pár řádků o Vás, ať vím, jak se máte, čím žijete a co vás v tuto chvíli naplňuje. Moc by mě to potěšilo.

Přeji Vám pevné zdraví, mnoho radostí a žádné starosti. Ať Vám jde vše od ruky a máte se dobře.

To Vám ze srdce přeje a na závěr dopisu Vás zdraví

N. F.