Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2011
• zpracování: charakteristika člověka, který na vás silně zapůsobil

Každý se v životě setkáme s lidmi, kteří do našeho života vstoupí a zase z něj odejdou. Ale pak přijde někdo, na koho do smrti nezapomeneme. Stalo se tak v 60. letech minulého století, kdy jsem právě nastupovala na střední školu...

Když vstoupil do třídy, zdál se poněkud zamlklý. Oči se dívaly na zem a ani se neodvážily podívat na své nové spolužáky. Měl černé silné kadeře a mužnou postavu. Stěží jsem si první den mohla všimnout barvy jeho očí, až později jsem zjistila, že jsou kaštanově hnědé. Jmenoval se Pavel.

Sedl si vedle mě a jen taktak jsem uslyšela jeho pozdrav. Neodvážil se na mě ani podívat. Jen seděl vzpřímeně jako bidlo a ani se nehnul. Nikdy na toto setkání nezapomenu.

Zapůsobil na mne obrovským způsobem. Byl opravdu chytrý, na hodinách se uměl moc dobře vyjadřovat a vždy uměl obhájit svůj názor. I přestože se s nikým ve třídě nebavil, jednou se mne zeptal, zda bych mu půjčila tužku. Silně u toho zčervenal.

Nejenže byl velice stydlivý a inteligentní samotář, ale měl v sobě něco, co jsem dosud u nikoho jiného nepoznala - dobrotu, štědrost a víru. Každý den chodil do školy se Starým zákonem a o přestávkách, kdy se spolužáci mezi sebou bavili nebo hráli kuličky, jediný Pavel seděl v rohu a četl.

Už je tomu 35 let, kdy jsem Pavla viděla naposledy. Ani tomu nemohu uvěřit, jak čas běží. Jako by to bylo včera. Dnes je mi 55 let a dodnes na Pavla vzpomínám. Ráda bych jej někdy navštívila, ale slyšela jsem, že prý po vysoké odcestoval do zahraničí a už ho nikdo nikdy neviděl...