ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.33
Hodnoceno: 109x Prosím, ohodnoť práci

Můj taťka

Člověk, o kterém Vám chci napsat, je můj otec, táta nebo prostě jenom taťka. Jmenuje se Petr, ale kamarádi mu říkají Marko - po tom známém cestovateli, protože je proslulý svou oblibou v podnikání různých zájezdů, výletů, ... Navzájem se k sobě chováme jako kamarádi, ale já se samozřejmě musím chovat trošku mírněji než on, vždyť je to můj taťka.
Jeho postava je středně vysoká, ovšem trošku připomíná mladý buk svou objemností. Hlavu má velkou a kulatou, takový meloun, asi proto, že v ní má spoustu vědomostí. Když si kupuje nějakou čepici, musí to být to největší číslo, nebo alespoň co nejvíc povolovací. Tvar hlavy jsem prý zdědila po něm. Jednou jsem s ním kupovala přilbu na kolo, pan prodavač řekl, že mám hlavu po taťkovi, a tak budu asi potřebovat větší velikost... Jeho tvář není žádné struhadlo, poněvadž je hladce oholená, ale na zimu se nechá lehce zarůst, aby mu nebyla zima. Vždy poznáme, že se taťka holil, protože pak voní celý byt. To se mi moc líbí. Oceánově modré oči mu zakrývají jemné obroučky dioptrických brýlí. Řekla bych, že brýle jsou naším znamením, protože je nosíme celá rodina. Jeho výraz je velice veselý. Jenže když se rozzlobí, tak to opravdu stojí za to, ale jako každého muže ho vztek za chvíli přejde. Pokud jeho obličej nevidím a on se rozzlobí, občas nevím, jestli to myslí vážně nebo jen z legrace. Ovšem když kouknu do jeho obličeje, po chvíli poznám, že to byla opravdu legrace a jeho obličej se rozzáří jako když se onomu krtečkovi z pohádky povedla nějaká "kulišárna".
Chování k ostatním lidem by mu mohl kde kdo závidět, protože to, jak dokáže pomoci, je opravdu dokonalé. Například když s někým nesouhlasí, nedává to navenek příliš najevo. Je zticha, ale v duchu si myslí svoje. Vlastnost, kterou bych mu vytknula, je ta, že když už se naštve, je silně nevrlý, ale jde-li opravdu do tuhého, tak raději opustí "bojiště". Ovšem ne se schlíplýma ušima jako zbabělý pes, ale tak polehoučku, a jde se uklidnit. Řekla bych, že je také dost náladový. Mnohdy je příčinou stres z práce, ale někdy to nechápu. Přijdu domů a již z jeho pozdravu poznám, že s ním dnes nebude řeč. Jindy je s ním opravdu legrace...
Jeho posotoj k přírodě bych dokázala nazvat jedním slovem - super. Je to opravdový přítel přírody, ale zase ne takový jako Greenpeace. Milovník přírody to je. Při procházkách na horách dodržuje pravidla a ostatní nabádá, aby je plnili také. Připadá mi jako učitel, ale jako pohodový učitel.
Když se mě zeptáte, co dovede, musím odpovědět, že všechno. Je to takový - jak my říkáme - "Šmoula koumák" nebo "Ferda mravenec". Není opravdu věc, se kterou by si nevěděl rady, a když náhodou neví, co s tím, vyzkouší všechno, dokud na to nepřijde. Je hodně přemýšlivý, protože problémy, které on vyřeší, ačkoliv není odborník, jsou fantastické. Jediná věc, se kterou není moc kamarád, je počítač. Souhlasí s tím, že je to fantastické zařízení a obdivuje "génie", kteří s tím dokáží spoustu věcí. Nemyslím zrovna kluky, kteří si myslí, že jsou počítačoví experti, když dokáží dohrát nějakou bojovou hru nebo odeslat z internetu e-mail, ale opravdové experty, kteří programují nebo něco podobného. Občas mě štve taťkovo puntičkářství. Opravdu, je to puntičkář nad puntičkáře. Když jde o výrobek pro někoho z nás, dokáže přivřít oko, ale pokud jde o něco pro cizí lidi, neví kdy přestat. Ale jinak je vše OK.
Řekla bych, že je takový normální chlapík. Snaží se být hezký, upravený, zkrátka takový, aby se líbil ženám. Je vášnivý sportovec, ale i po velmi namáhavém sportovním výkonu se snaží upravit. Nedokáže se válet na pohovce a mačkat tlačítka na ovladači. I když mu není zrovna nejlíp, nelehne si a pracuje jako vždycky - "na plný obrátky". Vidět taťku nemocného v posteli je opravdová vzácnost. Patří mezi nekuřáky, myslím, že to dělá buď kvůli svému zdraví, nebo alespoň určitě proto, že kouř z cigaret nevoní nikomu z naší rodiny.
Určitě to vypadá, jako by můj taťka byl ten největší svatoušek a genius na světě, ale určitě je Vám jasné, že některé detaily jsem trošku přikrášlila, jiné zase naopak z "technických" důvodů vypustila, ale jinak je vše úplná pravda a můj taťka je ten nejlepší taťka a kamarád, jak pro mě, tak pro všechny lidi, kteří ho znají...

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Můj taťka







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)