Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jak již nadpis napovídá, můj pes se jmenuje Kofola, respektive je to jen její přezdívka, jinak se jmenuje Sofia. Jde o dvouletou fenku křížence border kolie a irského setra. Zbarvení má po kolii, ale stavbu těla zase podle setra. Jedná se o střední plemeno. Dostali jsme ji od známých z vedlejší vesnice, a to v jejích dvou měsících. Byla to tehdy malá, chlupatá kulička, která se moc neprosazovala oproti bratrovi, který ji ve všem předčil. Hlavně v pohybu a v jídle.

Už ani nevím, jak dostala přezdívku Kofola, ale je tomu tak a je to dobře...
Když jí bylo asi půl roku, začala se u ní projevovat záliba ve vodě. Nořila svůj čenich hluboko do misky s vodou a s olíznutím si nedělala žádnou starost. To jí koneckonců zůstalo dodnes. Postupně se naučila i takzvaný sodastream - to když ponoří čenich do misky s vodou a vypustí do ní pár bublin.
Vleze do každé kaluže a u potoka ji nelze uhlídat, ať je jakékoliv počasí... Všude, kde se nachází voda, je i ona. Kolikrát nám lidé říkali, že je křížená snad s lachtanem nebo nějakým vodníkem. Také když prší, lehne si do trávy a jen tak pozoruje okolí...

Má rychlé nohy a v jídle je vždy bezkonkurenčně první. Když se otevře lednice, zašustí sáček či cinkne sklenice, už běží z mého pokoje dolů do kuchyně a dělá svoji oblíbenou surikatu, kterou ji naučila sestra. Kofola-surikata při tom vždy sedí na zadku s předníma nohama ve vzduchu a čumákem pěkně vysoko.

Miluji, když se ke mně večer přitulí v posteli nebo když se mnou dělá blbosti.
Má ráda pohyb. Každý stín ji zaujme a chňapne po něm. Všechno, co je z gumy, ráda kouše, proto jsem jí pořídila samé gumové hračky. Také zbožňuje klacky, někdy likviduje i malé stromky tím, že jimi tak dlouho škube, až jí nějaká ta větev zůstane v tlamě. S klacíky si dovede hrát klidně i půl dne.
Je velice zvědavá a zvídavá. Nyní má dva roky, a je to ten nejsrandovnější pes, kterého si každý hned zamiluje.

Když ji miluješ, tak opravdu není co řešit... To je moje Kofola!