Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:
1. Můj život ovlivnil i kamarád
2. Kladné i záporné vlastnosti mého kamaráda
3. Co pro mě znamená slovo kamarád

V životě mě ovlivnilo mnoho lidí, někteří více, jiní méně. Pokud mám psát o svém kamarádovi, se kterým jsem trávil hodně času hlavně na základní škole, bude to určitě Martin.
Nyní už ani jeden z nás nemá tolik času, dojíždíme každý do jiné školy, ale přesto se vídáme alespoň o víkendech na fotbale, který spolu hrajeme.
Martinovi je šestnáct let a bydlíme ve stejné vesnici. Původně chtěl jít na školu se sportovním zaměřením, ale neuspěl, tak studuje na střední obchodní škole v Kolíně. Martin je na první pohled klidná povaha. Ale opravdu jen na ten první. Jakmile se objeví nějaký problém, který nemůže ihned vyřešit, začne se rozčilovat. Při fotbalu se v zápalu hry dokáže pohádat i s rozhodčím, ale nejvíce ho asi dokážu "vytočit" já, když se začnu smát – ne jemu, ale tomu jeho věčnému rozčilování a nadávání. To je schopný vynadat i mně. Nic si z toho nedělám, protože vím, že o tom stejně za chvíli nebude vědět. Je také velký nepořádník. Většinu věcí dělá tak, jak se mu chce a ne tak, jak by se mělo. Pořádek mu nic neříká (hlavně v pokoji) a plno věcí také zanedbával, což se mu projevilo v pololetí na vysvědčení. Ze základní školy na hodně špatné známky nebyl zvyklý a myslel si, že se to dá i tady nějak zvládnout. Ale v pololetí přišlo zklamání. Doufám, že ho to poučí a začne brát školu víc vážně, aby to na konci školního roku napravil.

Můj kamarád má samozřejmě také mnoho dobrých vlastností. Dokáže být dobrým kamarádem a pomoci, když to druhý potřebuje. Jsou to třeba jenom maličkosti, ale dokážou potěšit a utvrdit v tom, že mám prima kamaráda. Vzpomínám si alespoň na jednu, kdy jsem mohl mít průšvih: Byli jsme se koupat a v určitou hodinu jsem měl být doma, ale bohužel jsme to nějak nestíhali. Vím, že moje maminka je v těchto věcech velice zásadová a kdo poruší dohodu, bude za to platit; už jsem viděl další výlety za koupáním černě, ale Martin přemluvil svého tatínka, aby mě rychle odvezl domů a neměl jsem průšvih. Sice se mu moc nechtělo, ale jel a já to stihl na poslední chvíli, takže koupání ohroženo nebylo.

Myslím si, že kamarádi si mají pomáhat a nenechat toho druhého na holičkách. Pomoci mu vyřešit problém, ať už materiální nebo psychickou podporou. Proto díky přátelům se člověk nikdy nemůže dostat na dno a prožije bohatý život plný zážitků. Mít kamaráda, proto se musí něco udělat. Nemůže se jenom brát, ale také dávat. Mít kamaráda je pěkná věc a vůbec nevadí, že není po všech stránkách super a na sto procent.