Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když jsem se rozhodovala, koho si pro tuto charakteristiku vyberu, napadlo mě mnoho lidí. Mám docela hodně přátel a přemýšlela jsem i o své sestřičce, které jsem už věnovala nejednu slohovou práci. Nakonec jsem ale zvolila osobu, jež je mi v poslední době nejblíže, mého kamaráda Filipa.

Zasáhl do mého života jako blesk z čistého nebe. Přivalil se jako velká voda. Známe se teprve necelý rok, ale když jsem s ním, mám pocit, že ho znám téměř jako své vlastní boty. První co mě na něm upoutalo, byl jeho neutuchající smysl pro humor. Snaží se být vždy středem pozornosti a baví své okolí historkami ze své nevyčerpatelné pokladnice zážitků. Je bezedná studnice dobrých nápadů, takže se s ním člověk nikdy nenudí. Měl by si ale dát pozor na své příliš vysoké sebevědomí, někdy se totiž ve společnosti chová jako slon v porcelánu. Kdo ho ovšem zná blíže, ví, že se dokáže i zklidnit. Z prskající rachejtle se umí přeměnit v lehce plápolající knot svíčky, jenž přináší klid a pocit bezpečí. Můžu se na něj stoprocentně spolehnout, nikdy by se ke mně neobrátil zády. Snesl by pro mě modré z nebe.

Jak říká Aristoteles: Přítel je ten, kdo se spolu raduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, nýbrž pouze kvůli němu. A proto jsem ráda, že jsem právě takového přítele našla.