Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Skutečně netuším, jak by mohlo dojít k tomu, že by můj počítač začal mluvit. Ale kdyby snad přece, prozradil by asi toto:

Náš počítač, ačkoliv nepatří jenom mně, dozajista spolehlivě pozná, když u něj sedím já osobně. Projevuji se totiž nadmíru netrpělivě. Když on, nešťastník, nefunguje okamžitě tak, jak od něj požaduji, začínám být značně netrpělivá a podrážděná. A obecně o mně platí to samé. Velmi mne rozčiluje, když není něco podle mých představ. Když pomineme tuto maličkost, nejsem však nikterak konfliktní typ. Když se mnou tedy někdo neustále nesouhlasí, přestávám se brzy dohadovat, ačkoliv vím, že mám svou pravdu.

Počítač by se dále zřejmě samolibě vychloubal faktem, že u něj občas prosedím značnou část dne a vůbec se mi nechce jej opustit. Je to pravda, se značnou oblibou totiž odkládám své povinnosti do nekonečna. Ovšem nikoliv z důvodu, že bych byla líná, avšak občas poněkud pohodlná.
Pevně doufám, že by počítač nezatajil ani mé kladnější vlastnosti. Vyznačuji se například jako vcelku přátelská osoba ochotná pomoci, dále snad docela chytrá a tolerantní k většině lidí, kteří si to pravděpodobně ani příliš nezaslouží. Aby mě ale nepřechválil, jistě by si přisadil, že jsem například čas od času náladová a trpím stavy neskutečné nerozhodnosti. Měl by opět pravdu - pokaždé, když se mám rozhodovat pro některou z možných variant, rozhodování mi trvá až neskutečně dlouho.

Pokud by se tedy můj počítač překonal a kromě rozeznávání nul a jedniček své omezené dvojkové soustavy napsal mou charakteristiku, vypadala by takto.