Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• charakteristika hlavní hrdinky Havlíčkova psychologického románu Petrolejové lampy, Štěpánky Kiliánové

Na začátku románu je Štěpánka popisována jako dcera stavitele z města a bohaté ženy z venkova, jejichž sňatek byl uzavřen pro peníze.

Naše hrdinka bohužel není obdařena krásou, stejně jako není obdařena citem od svých rodičů. Štěpánka si nemá s kým hrát, protože otec je velmi pracovitý a matka se snaží zapadnout do městské společnosti, tudíž na Štěpánku nemají čas. U ostatních dětí pozoruje, že ony - na rozdíl od ní - jsou zahrnuty láskou a péčí, proto smutná a zklamaná utíká za bratranci na Vejrychovsko, kde si s ní bratranci hrají a učí ji například bojovat.

Poté Štěpánka vyroste a stane se z ní dospělá žena, která je ovšem brána jen mladší společností pro svůj trochu rozdílný vkus a pro způsob chování. Pátrá po nějakém muži, jehož by si mohla vzít a mít s ním dítě, a protože už je moc stará a hlavně protože značně touží po dítěti (začátek 20. století), vezme si prvního muže, který si ji chce vzít takovou, jaká je. Avšak novomanžel Pavel, jeden z bratranců, jí hned při svatební noci dává najevo, že se s ní o dítě pokoušet nechce. Štěpánka si toto tvrzení odmítá připustit a navenek předstírá, že se s Pavlem mají velice dobře - oblékne Pavla do uniformy a promenádují se spolu po městě. Když přijede Pavlův kamarád z vojny, Štěpánka se dozvídá, že má její manžel syfilis, chvílí doufá, že by se tato nemoc dala vyléčit a v budoucnu by bylo možno mít s Pavlem dítě, pak to ale vzdá a začne se věnovat statku. Mnoho věcí se učí od Jana, druhého z bratranců, a z knih. Chce se stát dobrou selkou.

Přestože se Pavlova nemoc plně projevuje fyzicky a psychicky, Štěpánka na sebe přijímá povinnost postarat se o manžela. Odváží manžela z Janovy iniciativy do ústavu pro léčebně choré, kde Pavel nakonec umírá. Štěpánka se plně koncentruje na statek. Na konci románu je naznačeno, že by si Jan mohl vzít Štěpku a jí by se tak konečně mohl splnit sen o dítěti.