Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Lyrická poezie tehdy mladé autorky s tematikou vypovídající o životě a jeho projevech. Ve druhé části sbírky se objevuje přírodní lyrika a v závěrečné části pak vlastní básnické vyznání.

Sbírka básní tehdy mladičké básnířky (v roce 1979 měla pouhých 21 let) je mi velice blízká. Autorka nade vším hloubá, libuje si v jednoduchých, ale poetických větách. Její básně jsou krátkého rázu, většinou mají pouze okolo 10 veršů a nerozděluje je do strof. Píše srozumitelně a na konci básně většinou číhá milá a úsměv rozehrávající pointa. Používá volný verš, jak sama v jedné básni popisuje, rým je pro ni uzda, která jí brání ve vyjadřování se podle svého gusta. Svým dílkům dává jasné, stručné, maximálně dvouslovné názvy. Má ráda zvláštní dlouhé neshodné přívlastky (např. noc těhotná příštími slovy). Může se chlubit bohatou slovní zásobou a nápaditostí.

Sbírka má 3 části. V té první se věnuje básním milostným a hravým, ve druhé opěvuje krásy přírody a ve třetí filosofuje a dává najevo své názory na aktuální témata (počítače, Amerika). Z jejích básní cítím touhu po opětované nerozbitné lásce, svobodě a neumírajícím úsměvu.

CITÁT Z KNIHY::

Potom
Stanu se snem.
Po špičkách noci
se vplížím potichu
do tvé duše,
kde vykřičím všechnu bolest,
jež mne svírá a rve.
Do nůše svítání
pak naberu
novou naději a víru
a půjdu dál,
bohatší o lásku,
již jsi mi dal.

Báseň na mě působí mladě a toužebně, autorka používá metonymie, sálá z ní naděje.

Poznání
Dotknout se dlaní mraků
znamená ztratit
klenotnici dálek
nikdy nepoznaných.
Zbyde jen zhuštěná pára
s přesně naplánovanými
nárazy do prázdna.
Vhodná leda pro pozdní pláč.
Nechtěj znát podstatu
věcí neuchopitelných.

Báseň se zajímavě zkombinovanými přívlastky a slovy a hlavně skvělým nápadem.

Krácení zlomku
Činitel: zklamání, bolest, tma
Jmenovatel: naděje
A člověk se ptá, co zbývá,
kam se poděje.

Opět fantastický nápad. Krátké, ale úderné, v člověku to zanechá pocit, donutí ho to přemýšlet.