Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Šakuntala - lyrické drama pravděpodobně z 5. století našeho letopočtu, napsané sánskrtem básníkem Kálidásou, vrcholné dílo staroindického dramatu.

Král Hastinapury Dušjanta pronásleduje při lovu gazelu a dostane se na opuštěné místo, kde žije a medituje několik poustevníků. Spatří zde Šakuntalu, adoptivní dceru Kanvy, který je hlavou společenství kajícníků. Je krásnou dívkou okouzlen a tajně se s ní ožení. Pak se vrátí ke svému dvoru. Jeho žena ho má brzy následovat. Do háje kajícníků přichází poustevník Durvása, ale Šakuntala v zajetí snů o lásce ho nepřijme s patřičnými poctami. Rozzlobený Durvása ji prokleje: ten, na něhož myslela, na ni zapomene.
Prokletí zmizí pouze při pohledu na předmět, který od něj dostala na památku. Kanva si přeje, aby dívka stejně ke dvoru odešla. Její odchod všechny zarmoutí. Při přechodu přes brod jí darovaný prstýnek sklouzne z prstu do řeky a Dušjanta nevěstu nepoznává.
Dávná věštba stanovila, že králův prvorozený syn bude mít stejná znamení jako panovník. Šakuntala je těhotná, a proto - až se dítě narodí - se prokáže, zda je skutečně manželkou krále. Jednoho dne u jezera nebeských nymf apsaras nechá jakási nadpřirozená bytost Šakuntalu zmizet. Jeden rybář najde uvnitř ulovené ryby ztracený prsten: přinese ho králi, jenž si ihned na vše vzpomene a rmoutí se nad ztrátou manželky. Hrdinsky pomůže Bohu Indrovi v boji proti obrům. Na Indrově nebeském voze navštíví Pradžápatiho a ten mu chlapce ukáže. Dušjanta pozná svého syna podle znamení. Objeví se i Šakuntala a svého muže obejme.