Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Podle kritiků nejlepší autorův román zachycuje historický okamžik ve vývoji kakaovníkové oblasti Brazílie. Má podtitul Kronika provinčního městečka a je věnován autorově manželce.

Děj se odehrává roku 1925 v brazilském městečku Ilhéusu, vzkvétajícím středisku pěstování a vývozu kakaa. Poklidnou hladinu města rozčeří příchod mladého ctižádostivého obchodníka s kakaem Mundinho Falcaa, který se snaží o modernizaci zdejšího kraje. Pomáhá založit noviny, autobusovou dopravu, usiluje o prohloubení přístavu. Stojí tak v čele stále silnější opozice proti dvaaosmdesátiletému "plukovníkovi" (tak se říkalo majitelům kakaovníkových plantáží) Ramiru Bastosovi, jenž dosud tvrdě ovládal život zdejších obyvatel. Mundinho odsuzuje staré pořádky (např. cizoložství se trestá smrtí, snaží se zavádět demokratičtější systém).
Do těchto událostí je zasazen milostný příběh Araba Naciba, majitele prosperujícího hostince, a krásné mulatky Gabriely, kterou si najal jako kuchařku. Gabriela přichází spolu s mnoha dalšími z vnitrozemí, aby získala práci. S radostí přijímá místo v hostinci u Naciba, její kuchyně se stává vyhlášenou v celém okolí. Navíc je velmi krásná, milá a muži ji zbožňují. Nacib se do ní bezhlavě zamiluje, ona jeho city opětuje, noc co noc se scházejí v Gabrielině pokojíčku. Zakrátko se s ní ožení, nutí ji však žít podle způsobu zdejší honorace. Gabriela tím nesmírně trpí, miluje volnost, úsměvy i dotyky jiných mužů, nesnáší přednášky, plesy, nákladné oblečení, milování s jiným mužem nepokládá za nic špatného. Když ji Nacib přistihne se synem starého Bastose Tonikem, vyžene ji a dosáhne zrušení manželství. Po čase ji však k oboustranné spokojenosti zase příjme zpět jako kuchařku do svého nového restaurantu, protože se nikdo nevyrovnal jejímu kuchařskému umění.
Mezitím se Mudinhovi podařilo zajistit prohloubení přístavu, což byl klíčový problém Ilhéusu (kvůli velkým nákladním lodím). Tím bylo jasné, že opozice ve volbách zvítězí. Ještě před nimi však zemřel starý Bastos a představitelé obou stran se nakonec dohodli na rozdělení funkcí. Ilhéus se stal civilizovanějším, co se dříve řešilo zbraněmi, toho se nyní dosáhlo všeobecně prospěšnou prací a jednáním.

Široký společenský rámec románu je zcela pozoruhodně sklouben s osudy jednotlivých hrdinů. Nejpůsobivější je právě příběh Naciba a Gabriely. Na jejich postavách je demonstrována problematika pro Brazílii příznačná - splývání lidí nejrůznějšího původu a způsobu života s novým prostředím. V postavě Gabriely vzdává autor hold živelnosti a půvabu prostých brazilských žen, milujících svobodu a volnost.