Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Mydlář Uryel Křesivo si vzal Justýnku, schovanku zvonaře Kyliána - dceru zemřelého soukeníka Sykory. Justýnka byla krásná a mladá a Křesivo se bál, aby mu ji cizí muži neodloudili. Od té doby, co se vzali, totiž na jejich ulici sousedé začali pronajímat pokoje dráž a dráž, chodili tam muži, okukovali mladou paní mydlářovou. Křesivo doufal, že přestanou, ale všechny ty jablečnice, vinařky a sejrážky se usadily v Mydlářské ulici, kterou tím učinili tržištěm. Všechny pradleny daly do novin, že jen Křesivovo mýdlo je nejlepší na praní a Křesivo nestačil vyrábět.
Do města přijeli tři šlechticové - šlechtic Vyklouz, který skládal básně, hrabě Padlý, jenž zpíval písně a pan z Ranovic - malíř obrazů. Točili se kolem Justýnky a ženy ji za to nenáviděly. Uryel byl smutný, když viděl, jak se kolem ní točí tolik mužů, byl tichý, nebavil se s ní a manželství se stávalo nešťastným, protože se Uryel trápil tím, že už ho Justýnka nemiluje. Nechodil ani k jídlu a ona bývala zavřená sama v pokoji.
Uryel se proto naoko zamiloval do paní Rozmarovy, kupcovské vdovy. Justýnka ale Uryela milovala, a tím, jak se začal on chovat k Rozmarové, tak se trápila Justýnka stejně, že on ji už nemiluje.
Justýnka proto vymyslela se svou služkou Kateřinou lest, jak se zbavit těch třech pánů, a dokázat tím lásku Křesivovi. Sjednala si s nimi se všemi schůzku v noci, s každým ale v jinou dobu. Když byla vždy s jedním v pokoji, tak řekla, že má strach, že ji manžel určitě sleduje a číhá na ni, ať se hrabě schová do skříně. Když zjistili, že se do skříně nevejde, řekla mu, že musí jít urychleně pryč, spustila ho tedy vždy na dřevu po provaze z okna ven, ale nechala je tam viset v polovině cesty. Ráno všichni tři viseli z oken a byli lidem pro smích. Manželství bylo zachráněno.