Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Píšou se 80. léta 20. století a tehdejší Československo je od okolního světa odděleno "železnou oponou" a ostnatými dráty. Viola, hlavní hrdinka románu, je jedna z mála, která chápe, že tam kdesi za hranicemi je skutečná svoboda a dálky, které slibují mnohem víc. Studuje psychologii na VŠ, jezdí autostopem fotit různé monstrózní kytky a zvláštnosti, díky kterým vydělává u novin trochu peněz a živí z nich sebe i svou nahluchlou babičku. O rodinu přišla kdysi při autonehodě.
U jejího nejlepšího přítele Patrika se začala projevovat roztroušená skleróza, a tak se Viola ve snaze sehnat valuty na nedostatkový invalidní vozík stane jednou z dálničních prostitutek. Popisuje dost naturalisticky všechnu tu špínu ulice a pocity hnusu, které ze sebe měla. Po čase toho musela nechat, protože už jí bylo ze všeho, a hlavně ze sebe, hnusně.
Patrik nakonec v zoufalství ze svého pomalého umírání zaživa spáchá sebevraždu, Viola opustí školu, rozejde se se svým švédským přítelem Erikem, ostříhá si svoje dlouhé blonďaté vlasy úplně nakrátko a ve svých 26ti letech je z ní zase trošku naivní, ale znovu doufající a svobodná Fialka, která hledá duhu.
Jako očistec ze všech těch hnusných zážitků posledního roku pociťuje to, když čeká u vody na svítání, aby mohla znovu fotit rozkvétající kytky, a útočí na ní v tom horku a vlhku roje komárů. Vlastně jejich štípance snáší s radostí, protože z ní se vší tou krví vysávají i všechno zlo a očišťují ji...

VLASTNÍ NÁZOR:

V této knížce používá autorka poměrně dost sprostých výrazů a lidovou češtinu, ale bez nich by příběh o sebehledání a znovunalezení Violy nebyl tak působivý. Líbily se mi její úvahy o životě i to, jak všechno prožívala po svém.

Pozn.:
Iva Pekárková emigrovala několik let před revolucí do zahraničí a dostala se do USA, kde se živila jako taxikářka, číšnice, apod. Její knihy jsou z velké části ovlivněny jejími vlsatními zážitky.

Čtenářský deník	-	Dej mi ty prachy
	-	Péra a perutě