Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Krejčík z Gloucesteru je zatím jediná do češtiny přeložená knížečka od slavné anglické autorky Beatrix Potterové. Vyšla v Praze v roce 2000 a přeložila ji Kateřina Hilská (manželka známého českého překladatele Shakespeara). Krejčík z Gloucesteru vyšel v originále poprvé v roce 1903.

FORMA A JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Er-forma; zdrobnělé výrazy a jednoduchý jazyk - text je určen primárně dětem; zvířátka získávají lidské vlastnosti (kocour jde nakupovat, myši šijí); kouzelná moc Vánoc; poučení - kocour si uvědomí, že nejednal správně a chybu napraví

HLAVNÍ POSTAVY:

Krejčík - starý, chudý, drobný a obrýlený pán; poctivý pracant; hodný; velice starostlivý - roznemůže se kvůli hedvábíčku
Myšky - z vděčnosti ke krejčíkovi mu pomohou
Simpkin - Krejčíkův kocour, stará se o svého pána; zachová se špatně, protože se cítí dotčen, ale později všechno urovná

DĚJ:

Krejčík má ušít kabát pro gloucesterského starostu. Pečlivě a úsporně nastříhá látky (zbytečky jsou možná tak na vestičky myším), všechno si nachystá, ale zjistí, že mu chybí jedna cívka višňového hedvábí. Jde domů a pošle kocoura Simpkina s posledními čtyřmi pencemi pro jídlo a právě tu jednu cívku hedvábí. Zatímco je Simpkin pryč, zjistí krejčík, že si kocour poschovával spoustu myší pod šálky a pustí je na svobodu. Krejčík má starosti a povídá si sám pro sebe o hedvábí a vzoru na onen vzácný kabát. Myšky všechno poslouchají.
Simpkin se vrátí s nákupem, ale když zjistí, že mu krejčík pustil všechny myši, na kterých si chtěl pochutnat, schová před ním koupené hedvábíčko. Krejčík se z toho roznemůže a tři dny leží v horečkách.
Na Štědrý večer se jde Simpkin projít a dojde až před krejčíkovu dílnu. Oknem zahlédne myšky, které pracují na kabátu pro starostu, pak ale začnou volat, že došlo hedvábíčko a zabouchnou okenice, takže Simpkin už nevidí nic dalšího.
Simpkin se vrátí domů, zastydí se a dá krejčíkovi na peřinu schované hedvábíčko. Krejčík se probudí na Boží hod, je sice už zdráv, ale velmi slabý a do poledne musí ušít kabát pro starostu! V dílně ho však čeká radostné překvapení. Všude je uklizeno a na stole leží hotový, krásný kabát. Jenom jedna knoflíková dírka není došitá a je u ní lísteček s nápisem: Došlo hedvábíčko.
Od té doby už krejčík neměl nikdy nouzi. Šil nejkrásnější vesty v Gloucesteru a širokém okolí. Všechno, co udělal, bylo tak úhledné, jako by to šily myši.

CITÁT Z KNIHY:

V dobách, kdy se nosily meče a paruky a nabírané kabátce s květovanými klopami - kdy pánové nosili krejzlíky a hedvábné či taftové vesty se zlatým krajkovím - žil v Gloucesteru jeden krejčík. Od rána do tmy sedával se zkříženýma nohama na stole v okenním výklenku malé dílničky v ulici U Západní brány.
Celý dlouhý den, dokud mu stačilo světlo, šil a cvakal nůžkami, stříhal satén, květovaný brokát a lesklý taft; za časů gloucesterského krejčíka měly látky cizokrajná jména a byly drahé.
Avšak třebaže svým sousedům šil z jemného hedvábí, sám byl velice, převelice chudý - drobný, obrýlený stařík s vychrtlým obličejem, starými pokřivenými prsty a v ošoupaném obleku.
Na kabátce stříhal úsporně, podle výšivky na látce; na stole zůstávaly jen malé zbytky a odstřižky - "Tohle je k ničemu - leda snad tak na vestičky myším," říkával krejčík.

VLASTNÍ NÁZOR:

Knížka je půvabná a doprovázená milými ilustracemi. Příběh je jednoduchoučký, ale rozhodně ne hloupý. Na textu je vidět, že je určen dětem, ale to nebrání i dospělému, aby se u čtení spokojeně neusmíval.
Po dočtení lituji pouze jedné věci - škoda, že do češtiny byla přeložena zatím pouze jedna jediná knížky od tak výjimečné autorky, jako byla Beatrix Potterová.