Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• píseň J. I. Kraszewského přeložil František Chalupa
• publikováno v Praze dne 26. července 1878 v ilustrovaném týdeníku Světozor (ročník XII., číslo 30)
• stručný obsah: lyrická mluvčí hledá "kraj světa" a ptá se, kde roste štěstí, ale všude naráží na bolest a zmar: starý dub je kácen, tráva vzdychá, vlnu pije země, dravci loví ptáky, mrak je plný slz a blesků, lidé si klestí cestu trním; hledání se uzavírá stejnou otázkou jako na začátku - štěstí se zdá být nedosažitelné
• hlavní myšlenka a téma: skeptická úvaha o štěstí v lidském i přírodním světě; všudypřítomnost utrpení, násilí a pomíjivosti; téma marného hledání smyslu a radosti v realitě, kde i příroda nese stopy bolesti; existenciální tón a melancholie
• jazyk a styl: jednoduchá, písňová stavba se silnou refrénovou otázkou; personifikace přírody (dub pláče, tráva vzdychá, mrak má slzy), konkrétní obrazy a paralelní výstavba slok; jazyk je srozumitelný, baladicky ztišený, s důrazem na rytmus a opakování, které podtrhuje bezvýchodnost hledání

Hledala jsem v snění.
hledala kraj světa - -
nikde štěstí není;
a kde přece zkvětá?

Chvěje se a pláče
stařičký dub v dáli,
že ho rubá, vláče
člověk a pak spálí.

Tráva v poli vzdychá. -
proč jen k žalu žije?
I ta vlnka šplýchá -
proč ji země pije?

Ptačátko mne učí,
Jestřáb že je honí;
skotu stáda bučí,
řehce hejno koní.

Ptám se v nebi mraku,
zda tam štěstí zkvétá;
ten má slzy v zraku,
blesky páží metá.

Ptala jsem se lidí,
kdo z nich viděl štěstí;
každý jen žal vidí
trním pouť si klestí.

Hledala jsem v snění,
hledala kraj světa - -
nikde štěstí není;
a kde přece zkvétá?

"Klosy" 1878.