Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ajta! slyšte, drazí moji,
Co můž krůpěj čacká v krve zdroji,
Nekazí-li neduh její běh.
Ona krev, jenž ve mně hrává,
Ona krev vám živý důkaz dává,
Že jsem Slovan, že jsem Čech!

Nedivte se, drazí moji,
Že má ňadra milostí se kojí.
Duch že rád se kochá v lásky snech;
Že tak mocně kouzly svými
Krásy dcera vládne city mými -
Jsemť já Slovan, jsemť já Čech!

Nedivte se, drazí moji,
Že zvuk zpěvu bol můj často zhojí,
Že mne ztápí v rajských blahostech;
Že bych, vznesen hudby letem,
Srdce sdělil s celým širým světem -
Jsemť já Slovan, jsemť já Čech!

Nedivte se, drazí moji,
Že tak vroucně mluvu kochám svoji,
Že mi nejsladčej' zní z řečí všech;
Že ty zvuky, jež miluji,
Tak rád slýchám, tak rád vyslovuji -
Jsemť já mluvou, rodem Čech!

Nedivte se, drazí moji,
Ve Slovanů že se kochám kroji,
V jejich tancích, v jejich radostech;
Že vždy ve mně srdce hraje,
Zřím-li bratry, zřím-li slávské kraje -
Jsemť já Slovan, jsemť já Čech!

Nedivte se, drazí moji,
Že mi slasti slza v oku stojí,
Čtu-li divy českých o synech;
Že, jsa hrdý cnostmi předků,
Vážím sobě slávy české svědků -
Jsemť já vlastí, kmenem Čech!

Nedivte se, drazí moji,
Že se slávská krev má znepokojí,
Na můj kmen-li jed svůj soptá dech;
Že vždy kárám soka zlého,
Dotkne-li se jen cti rodu mého -
Jsemť já Slovan, jsemť já Čech!

Nedivte se, drazí moji,
Že se všecky síly moje pojí,
Proniknul-li sluch můj vlasti vzdech;
Že té draho české vlasti
Vše, co jsem i mám, chci v oběť klásti -
Jsemť já tělem, daší Čech!

Nedivte se, drazí moji,
Pro krále že vždy jsem hotov k boji,
Že se lví krev proudí v žilách těch;
Že bych pro vlast - pro tu máti -
Se všemi chtěl živly bojovati -
Jsemť já krví, duchem Čech!

Ano, to můž, drazí moji!
To můž krůpěj čacká v krve zdroji,
Nekazí-li neduh její běh. -
Ona krev, jenž ve mně hrává,
Ona krev vám živý důkaz dává,
Že jsem krví, duší Slovan,
Že jsem srdcem, duchem - Čech!