ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Puchmajer Antonín Jaroslav (*07.01.1769 - †29.09.1820)

­­­­

Mlíkařka

  • paní Pepice z Nadějovic jde s mlékem na trh a představuje si, co si za vydělané peníze koupí, jenže nakonec se jí hrnek rozbije a ona tak nemá nic
  • ponaučení: nestavme si vzdušné zámky

Jednou paní Pepice, dcera mé přítelkyně,
jako dobrá hospodyně,
na hlavu vzavši hrnec mlíka,
usmyslila na trh jíti do Mělníka.
V letní zatím suknici
k městu po rovné chvátá silnici;
pak, že takto se lehčeji chodí,
sukni si podkasá a obuv s nohy shodí.
Jdoucí cestou veselá
počítá už v mysli, co vydělá,
pěkný dvacetníček, a snad i více
na svém mlíce.
Myslila koupiti skopu vajec, a na ně
nasaditi troje slepice
do kukaně:
(bylať z Nadějovic paní Pepice).
Což by to bylo, řekla sama v sobě,
aby mi hodně kuřat nevyseděly?
Třebas ve dne sup, neb v noční liška době
mně jich několik potřeli:
byla bych musila zaviniti mnoho,
kdyby mi nemělo ze všeho toho
zůstati aspoň na prase.
Z prasete, až se hodně vypase,
dostanu (kdož pak mi to zapře?)
tlusťoučkého, milostného vepře.
Tak se sberou po malíčku a po malíčku
groše do pytlíčku!
Kdož mi při takém požitku
k rozmnožení mého dobytku
zapoví koupiti krávu; a potom kráva -
(bodejž jen byla zdráva!)
dá mi tele; ó jakž je uzřím ráda
bujně skákati prostřed našeho stáda!
V tom si Pepice hopsa! poskočí,
hrnec s hlavy se skotí, a blesk! se na kusy rozskočí.
Běda! ach, přenešťastná chvíle!
Vejce, kuřata, slepice,
prase i vepř, kráva i týle
vše tu zhynulo s mlíkem; - a paní Pepice,
co se už tak možnou byla
učinila, s ničím a s plačky se domů vrátí.
Blaze ještě, že ji muž nevyplatí.

+++

Každý z nás, i blázni a mudrci praví,
větrné mosty si k štěstí v kotrbě staví.
Sní se nám všem bdícím: jakž je nám tu blaze!
Tak se mně zdá leckdys, že mne v Praze
za kanovníka, neboli za probošta volí
s čepicí a holí.
Lid mne pražský miluje, ctí a zvelebuje.
Vtom mne nějaká náhoda ze sna vyburcuje;
dám hned proboštství i kanovnictví kvindy:
Jsemť ach! k[apl]an pra-cký zas jak jindy.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 07.01.2022

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník - nenalezen žádný další obsah z autorovy tvorby
Čítanka-Hlemejžď a zajíc
-Lakomý a závistivý
-Mlíkařka
-Příchod jara
-Vrána a liška
Životopisy - autorův životopis nenalezen
­­­­

Diskuse k úryvku
Antonín Jaroslav Puchmajer - Mlíkařka







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)