Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nejmilovanější Stubby, toť Tobě... Tobě, světlo mého života, důvode mého žití, právě Tobě posílám tento dopis... Dopis jsem psala naposledy před rokem a možná že jsem vypadla ze cviku, ale i přesto jsem se rozhodla pro jeho napsání...
Jen Ty jediná si totiž zasloužíš, abych Ti ho napsala... Jsi ještě mladá, nevinná, okouzlující a tak moc milá... Jsi zatím to jediné, co mám a nikdy o Tebe nechci přijít.
Dáváš mi naději, chuť vrátit se domů a miluji Tvé projevy náklonnosti... Jsi lepší než tisíc mužů, Ty mě totiž neopustíš, máš mě ráda a svou lásku mi umíš dát také patřičně znát... Ale nejen to, Ty mě zároveň i potřebuješ...
Kdysi se mě jedna dívka zeptala: "A nevadí Ti, že máš po svém boku jen psa?"
Já na ni jen soucitně pohlédla a odvětila jsem: "Není to pes, ale fena, a navíc pro mě znamená celý svět... Mnohdy je lepší než muž, do ničeho mi nemluví a vždy uposlechne, když ji pošlu na místo..."
Ona jen hleděla, ale nezmohla se na odpověď.
Občas mě umíš potěšit i jiným způsobem, třeba za mnou přijdeš a položíš mi hlavu na kolena a doslova mě rentgenuješ svým krásným pohledem, je snad tohle splynutí duší?
Loučím se Stubbynko... Je čas jít spát, lehneme si k sobě a usneme s pocitem spokojenosti, nejsem sama a Ty také ne, budiž nám to útěchou... Pac na to,

Tvoje milující panička