ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Pavlíček František (*20.11.1923 - †29.09.2004)

­­­­

František Pavlíček byl český dramatik, autor divadelních, televizních a rozhlasových her. Narodil se 20. listopadu roku 1923 v Lukově u Zlína do rodiny zedníka. V roce 1943 odmaturoval na reálném gymnáziu v Holešově, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy poté vystudoval slovanské literatury a estetiku. Již za dob svého studia působil jako dramaturg Československého rozhlasu v Českých Budějovicích a do roku 1970 pracoval v mnoha studiích a rozhlasech - nejprve v Československém rozhlasu v Praze, poté ve Filmovém studiu Barrandov a nakonec jako umělecký ředitel Vinohradského divadla. Odtud z politických důvodů odešel. Následně začal pracovat v dělnických profesích - živil se například i jako domovník nebo skladník.
V roce 1990 ho jmenovali ústředním ředitelem Československého rozhlasu, ale po dvou letech odešel do důchodu.

František Pavlíček zemřel 29. září 2004 v Praze.

Svou dramatickou tvorbu zahájil cyklem tří her - Chtěl bych se vrátit (1956), Labyrint srdce (1960; původní název zněl Černá vlajka, 1958) a Zápas s andělem (1961). Všechny jmenované hry se zabývají tehdy velice aktuálním tématem problémů politické emigrace, a to tzv. vnějšími i vnitřními. Proti tendenčnímu charakteru prvních dvou her byl Zápas s andělem pro aktuální vyostřenost a kritičnost stažen z programu Národního divadla a teprve v upravené verzi byl uveden na scénu po dvou letech. V dalších hrách - původních i adaptacích - se František Pavlíček zaměřil na osudy lidí, kteří se svými postoji či jednáním nějak odlišují od okolí, ale zároveň zůstávají sami proti celému davu. Svými hrami morálně vyzývá vnímavé diváky a posluchače. Úspěšná byla i dramatizace románu Karla Čapka pod názvem Život a dílo skladatele Foltýna (1969). V sedmdesátých letech však nesměl tento autor publikovat. Svou tvorbu tedy zveřejňoval pod mnoha pseudonymy (např. Helena Šimáčková, Miloň Čepelka či Alena Břízová). Po úpravě Šamberkova Jedenáctého přikázání a Maupassantovy povídky U Tellierů napsal Pavlíček pro Vlastu Chramostovou monodrama Dávno, dávno již tomu, jehož premiéra proběhla v jejím bytě o Vánocích roku 1979. Toto monodrama, s původním názvem Zpráva o pohřbívání v Čechách, bylo složené z pomyslných rozhovorů Boženy Němcové s umírajícím synkem Hynkem, opatrnou kolegyní, nevěrným milencem, mužem a se sebou samou. Dávalo si za cíl poukázat na to, jak se v Čechách s opatrnickým ohledem na danou situaci pohřbívají mimořádní lidé.
Hra Chvála prostopášnosti (1990) čerpá z osudů Mikuláše Dačického z Heslova.
Pavlíček psával mimo jiné také hry pro děti, především upravoval cizí předlohy, a to hlavně pohádkové. Je autorem mnoha rozhlasových her a dramatizací, filmových či televizních scénářů. Vzpomínky na dětství zachytil v knize Konec patriarchátu: Stránky z mé lukovské kroniky (1992).

Z DÍLA:

Tvorba literární
Konec patriarchátu: Stránky z mé lukovské kroniky (1987 samizdat, 1992)

Divadelní hry
Chvála prostopášnosti (1990)
Dávno, dávno již tomu aneb Zpráva o pohřbívání v Čechách (1979)
Život a dílo skladatele Foltýna aneb Posedlost (1969) - dramatizace Karla Čapka
Nanebevstoupení Sašky Krista (1967)
Zápas s andělem (1961)
Labyrint srdce (1960)
Chtěl bych se vrátit (1956)

Rozhlasové hry
Muži v offsidu (1946) - dramatizace Karla Poláčka
Leonidas žije (1953)
Podivné přátelství herce Jesenia (1948) - dramatizace Ivana Olbrachta
Aristofanes píše tragédii (1947)
Ahasver (1947)
Trosečník (1944)

Filmové scénáře
Marketa Lazarová (1967)
Horoucí srdce (1962)
Královský slib (1965 - prem. 2001)
Babička (1971)
Tři oříšky pro Popelku (1973)

Dramaturgie
Zázračný hlavolam (1967)
Když má svátek Dominika (1967)
Malý Bobeš (1961)

Dětské hry
Malá mořská víla (1992)
Zlatovláska z Chlumce (1973)
Slavík (1957)
Bajaja (1955)
Tři volavčí pera (1954)
Kníže Bruncvík (1958)
Raubíř a jeho dítě aneb Postaru se krást nedá (1966; původně s titulem Raubíř a jeho dítě aneb Nezdárný syn aneb Škola základem života aneb Malá didaktika, 1965)
Tři zlaté vlasy děda Vševěda (1958)

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: zuzissek, 09.04.2009

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník - nenalezen žádný další obsah z autorovy tvorby
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
­­­­

Diskuse k životopisu
František Pavlíček







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­