Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Zlín. Každý si pod tímto pojmem představí asi něco jiného. Někdo si Zlín spojuje s významným zakladatelem obuvnického průmyslu ve Zlíně a později i starostou Tomášem Baťou, někdo jiný s Dětským filmovým festivalem, a není snad sportovního fanouška, který by neznal zlínské hokejisty.

Mě při vyslovení slova Zlín napadne především město, které nazývám svým domovem a ve kterém jsem strávil celý svůj dosavadní život. Dokázal bych Zlín objektivně zhodnotit? Asi ne, ale můžu se o to pokusit, i když můj pohled může být trochu zkreslený.

Zlín byl až do počátku 20. století malým městem, o kterém věděl jen málokdo. Po příchodu podnikatele Tomáše Bati se Zlín stal významným průmyslovým centrem a v celé republice nebylo člověka, který by Zlín neznal. Jenomže po válce byla Baťova továrna komunisty znárodněna a postupně zanikla, samotnému Tomáši Baťovi nezbylo nic jiného než emigrovat a naše sláva se přestala rozšiřovat.

Toto je ovšem pouze minulost a z té žít navěky nemůžeme. Musíme pokračovat vpřed. Jak tedy město vypadá dnes? Někdy mám pocit, že jeho sláva je dočista pryč a nyní zde již není nic významného, čím bychom se mohli chlubit před ostatními městy. Rozbité chodníky, chátrající budovy atd. Není zde ani žádné zábavní centrum nebo něco podobného, co by do Zlína přilákalo turisty z okolí. Nemůžu ale pořád jenom kritizovat, zas tak špatně na tom nejsme. Patříme mezi největší města České republiky, mluví se o nás jako o městu zeleně a koná se zde hodně kulturních a sportovních akcí.

Jaký je tedy můj vztah ke Zlínu? I přes některé nedostatky musím říct, že se mi ve Zlíně bydlí dobře. Hodně věcí by se dalo zlepšit, ale přece jenom, Zlín je můj domov.