Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vžijte se do situace dnešní mládeže a jejich rodičů. Představte si konkrétní případ. Za vaším potomkem by hodně pozdě večer přišel ve všední den kamarád nebo kamarádka. Vy v roli rodičů ho nikam nebudete chtít pustit. Je pozdě a zítra jde přeci do školy. Co když se mu venku něco stane? V roli mladistvého ale budete chtít jít ven. Budete třeba jen před domem a do půlhodiny zpátky. Přemlouváte rodiče a ptáte se sami sebe: "Proč mě nechtějí pustit?"
Je to pravda. Rodiče se o nás vlastně bojí. Z jejich hlediska je to pochopitelné, ale na druhou stranu je to i nespravedlivé. Oni si můžou jít, kam chtějí a děti musí zůstat doma. Jak se potom to dítě může tvářit? Jaký pocit to v něm může vyvolat? Řekla bych, že možná i zlost a nenávist vůči rodičům a dospělým. Přijde naštvání a odsekávání bude na prvním místě. Možná vztek přejde v bezmoc a pláč. Rodičům to v té chvíli ovšem přijde jako věc, kterou vyřešili dobře. Vůbec nepomysleli, že jen půlhodina před domem k pořádnému rozhovoru nestačí. Jejich potomek vlastně ještě uvedl spodní hranici časového limitu, po který by chtěl být venku. Ale rodiče to vlastně nikdy nepochopí. Kdyby to ti rodiče povolili, byl by jejich potomek velmi rád a ještě by si říkal, jak má hodné a skvělé rodiče. Musel by se ale domů vrátit z vlastní vůle. Kdyby ho totiž tu půlhodinu neustále hlídali a chodili mu říkat, kolik je hodin, stylem jako "pomalu se rozlučte" nebo "pojď už domů, to vám musí stačit", ta radost by rázem pohasla a přerostla v nenávist. Ti rodiče prostě a jednoduše nechápou potřeby dětí. V tomto případě by si rodiče pochvalovali, že je alespoň jejich potomek poslechl a oni vyhráli. Vůbec je třeba nezajímá, že tím mladistvého ztrapnili před jeho kamarádem či kamarádkou a třeba i ukázali, že má své rodiče pořád - jak se lidově říká - "za zadkem".
Potom se rodiče mohou jen divit, že jejich dítě nemá třeba skoro žádné kamarády. Dítě se pak může už opravdu jen ptát: "Dělají mi to naschvál?"
Milí rodiče, takhle se asi rodičovská láska neprojevuje... Ale každý máme subjektivní názor a pohled na danou věc.