Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Začalo to všechno na ostrově Vlastností a věcí. Připluli jsme tam s mou kamarádkou. Nevěděly jsme, co nás na ostrově čeká. Konečně jsem tam. Divily jsme se, každý se tam hádal o různé věci, prostě si nic nepůjčovali. Pořád jsme slýchaly: "Ne! Nepůjčím ti to!" Kolem nás všude byly podivné černé stromy jako uhel, čtyři centimetry velcí brouci. Vešly jsme do dalšího místa, kde byli všichni lidé nafoukaní, dívali se pořád nahoru a ani nepohlédli na svět. To byly zatím dva ostrůvky, ale byly tam i další. Celý ostrov byl zarostlý velkými stromy, lítali tam dinosaurští ptáci, ale naštěstí moc vysoko. Nebyli tam žádní normální lidé. Někdo pyšný, zamilovaný, lakomý, dokonce jen jeden člověk na jednom místě, ale úplně sám. Zeptala jsem se: "Jak se jmenuješ?" A on mi odpověděl: "Trosečník". No nic, šly jsme dál. Všude divně mluvili, ale později jsem zjistila, že vynechávají písmena: a a k. Takže se jejich jazyk jmenoval Bezka. Kdo uměl Bezky, byl vítán, kdo ne, zajali ho služebníci nejvyššího pána. Radši jsme se nepokoušely moc mluvit, ale učily jsme se. Děti tady nebyly, ale dospělých fůra. Všichni byli stejně vysocí - 152 cm. Nikdo o centimetr víc a ani míň. Prohlédly jsem si docela ve spěchu ostrov a radši jsme pádily domů!