ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.67
Hodnoceno: 6x Prosím, ohodnoť práci

Můj nejhorší zážitek: Nevydařené táboření

Jednoho dne jsme se s kamarádkami rozhodly, že pojedeme stanovat do nedaleké vesničky na louku k rybníku.
"To je super, už se moc těším," řekla Radka.
Naložily jsme věci do Karolínina auta a vyrazily.

Po pár minutách jsme dorazily na místo. Já a Péťa jsme šly obhlédnout místo pro stany a nasbírat dřevo na táborák. Asi po pěti minutách jsme byly zase zpět u auta. Holky měly tou dobou již dávno vyložené stany. Pomalu jsem začala rozdělávat oheň.
Najednou Péťa povídá: "Ježiš, tohle asi hořet nebude. Kdo to sem přinesl?"

Stany jsme postavily do půlkruhu okolo ohniště a Kristýnin velký kempinkový stan do čela. Když už jsem jim moc neulehčila rozdělávání ohně, alespoň uvařím.
Jídlo se snědlo vcelku rychle, všem chutnalo, a tak jsem rozhodla, že si zahrajeme na schovávanou. Už se začalo stmívat, mohla by to tedy být docela švanda, možná se budeme i trochu bát...

Ještě než jsme ale vyrazily, slyšely jsme z lesa divné zvuky. Ztichly jsme a poslouchaly.
"Co to je?" ptala se Týna ustrašeně.
Náhle se vyřítily z lesa nějaké holky.
"Co tu chcete?" zeptala jsem se.
"Co ti je do toho, ty mrcho," odpověděla jedna z nich.
"Holky, řekla bych, že se sem žene nějaká vichřice!" vykřikla další z nich.
Nechápavě jsem na ni koukala, co tím myslí.
Znenadání se rozeběhly k našim stanům a začaly s nimi lomcovat ze strany na stranu, lézt dovnitř a vyhazovat nám všechno oblečení. Pak nám rozkopávaly stany, až z nich lítaly kolíky, a tak jsme se na ně vrhly. Vzala jsem si na ně pánvičku a mlátila je hlava nehlava. Týna bránila svůj kempinkový stan s badmintonovou raketou v ruce.
"Co si o sobě vůbec myslíte, vy čúzy!??" vykřikla na ně.
Jenže to neměla dělat, rozeběhly se na ni a než se Týna nadála, už ležela na zemi. Další útočnice se pustily do jejího stanu.
"Dáme mu co proto!" povzbuzovaly se ty holky navzájem v ničení stanu.
"Nechte mi ho, to nesmíte, jděte pryč!" prosila, naříkala a plakala Týnka, když viděla, že její krásný stan je postupně bořen a trhán na kousky.
Bylo mi jí líto, tak jsem se na ně rozeběhla se svojí pánví a bojovým pokřikem "WUÁÁÁÁÁÁ"! A potom si už nic nepamatuji, prý jsem dostala klackem zezadu do hlavy.

Když jsem se probrala, uviděla jsem jen policistku a pana doktora, co mě ošetřoval.

Příště si asi dobře rozmyslíme, jestli pojedeme stanovat někam mimo kemp.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Můj nejhorší zážitek: Nevydařené táboření







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)