Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Celý tento příběh začal asi před čtyřmi týdny, kdy jsem poslala sms na soutěž, která se jmenovala "setkej se s hvězdou". Asi po týdnu mi volalo nějaké neznámé číslo, tak jsem to vzala. A ze sluchátka se ozvalo: "Gratuluji vám, vyhrála jste setkání s hvězdou." Já jsem si myslela, že si ze mě někdo střílí, tak jsem si zapnula počítač a podívala se na internet, kde měla být jména výherců a mé jméno tam bylo opravdu černé na bílém, tedy červené na modrém, začala jsem se radovat tak jako nikdy, myslela jsem, že se radostí zblázním (naštěstí se to nestalo).
Celý den měl probíhat tak, že přijedu do pořádající firmy, odkud pojedeme za tou hvězdou.
Tak jsem si na druhý den natočila budík na šestou, abych stihla autobus. Jenže co se nestalo, budík zvonil, ale já nevstávala. Nakonec jsem tedy vstala, jenže o hodinu později. Rychle jsem se oblékla a utíkala na nádraží. Dostala jsem se z domu a to už jsem jen viděla, jak autobus projel jako vítr okolo mě.
Vrátila jsem se domů celá skleslá, kde byla mamka a ptala se mě: "Co se ti stalo, jaktože nesedíš v autobuse?" Na což jsem odpověděla slovy: "Ujel mi" a šla jsem se dívat na televizi.
Zrovna dávali film, na který jsem se chtěla dívat a říkala jsem si, to je ale divné, ten film mají dávat od šesti a on před chvílí začal. Tak jsem se podívala na hodiny na televizi a zjistila, že je teprve něco málo po šesté. Tak jsem se podívala do kalendáře a tam stálo změna času na zimní. Byla jsem tak šťastná, že jsem vyběhla na nádraží a čekala tam asi tři čtvrtě hodiny.
Ale to mi vůbec nevadilo, hlavně že jsem autobus stihla. Nakonec jsem si uvědomila, že to nebyl můj autobus vždyť jel úplně jiným směrem.
Setkání s mou hvězdou bylo opravdu pěkné. Jsem ráda za změnu času, alespoň jsem ten autobus stihla.