ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.61
Hodnoceno: 335x Prosím, ohodnoť práci

Co mi vyprávěla židle

Jednou odpoledne jsem při večeři seděl na židli a najednou se jí rozjely nohy. Táta řekl, ať ji odnesu do sklepa. Byla to moje oblíbená židle a tak jsem chvíli odmlouval, ale bylo to marné a nakonec jsem na otcova slova přistoupil. Když jsem odemykal dveře od sklepa, najednou jsem uslyšel, jak někdo říká: "Já tam nechci do sklepa, ne, je tam tma a prach, néé..."
Řekl jsem: "Kdo to je? Je tady někdo?"
"Ano, já", odpověděl kdosi.
"Kde?", zeptal jsem se.
"Tady dole" a náhle jsem si uvědomil, že je to židle, kdo na mě mluví.
"Tak co, už ses rozhodl? Dáš mě do sklepa nebo ne?" řekla židle.
"Já jsem ti tak dobře a dlouho sloužila a ty mě teď chceš vykopnout do sklepa?"
"Já nechci, ale táta ano."
"Já ti něco řeknu. Když jsem k vám přijela, byla jsem zbrusu nová, krásná, čerstvě nalakovaná a z čerstvého dřeva. Byla jsem moc ráda, když ses rozhodl, že mě budeš používat ty, někdo lehký a mladý, ale nebyla jsem ráda dlouho. Moc mě bolelo, když jsi dospíval, vždy jsi na mě místo sednutí skočil. V té době už jsi nebyl moc doma, a tak jsi si mne už moc nehlídal jako dřív a na mě si sedali různí lidé jako třeba tlustá teta, babička nebo svalnatý strýček, který do mě furt bouchal svými velkými lokty. Naštěstí jsi pak už dospěl a zase sis začal na mne hezky sedat. Jednou si pamatuju, jak jste si koupili kočku. Ta do mě hrozně škrábala, a tak jsi přemluvil tátu, abyste ji dali pryč. Ach, to byly časy! Teď jsem sice už v horším stavu a rozjely se mi nohy, ale stejně mě přeci po takové velké službě nemůžete jen tak strčit do sklepa!"
"Tak dobře", řekl jsem, "jdeme nahoru." Když jsme vyjeli nahoru a táta otevřel dveře, tak se okamžitě ptal, co jsem tam dělal tak dlouho a proč tu židli táhnu zpět.
"No, tati, víš ... ta židle mě přemluvila, abych ji tady nechal."
Táta se zasmal a povídá: "No tak dobře."
A od té doby tuto židli máme vystavenou v kuchyni.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Mates, 03.06.2004

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Co mi vyprávěla židle







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­